Dobrá rodina a média: Nezkreslujme fakta, dětem to může ublížit

CRoPlusNaše metodička a pěstounka na přechodnou dobu Alžběta Hlásková ve středu 29. června 2016 přijala pozvání do vysílání Českého rozhlasu Plus. Tématem duelu Alžběty Hláskové a pediatra MUDr. Františka Schneiberga měly být závěry výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci.

Moderátor vycházel ze zprávy ČTK, která vyšla s titulkem „Dočasné umisťování k pěstounům dětem škodí“ a čtenáři si v ní mohli přečíst, že toto dočasné umisťování znamená péči přechodných pěstounů. Považujeme to za velmi tendenční zkratku, která navíc ze závěrů výzkumu vůbec nevyplývá. Vyzýváme média, aby nezkreslovala fakta. Ohroženým dětem tím velmi ubližují.

Nepleťme si dlouhodobou a přechodnou pěstounskou péči

Uvedený výzkum byl proveden mezi 50 lidmi, kteří prošli dlouhodobou pěstounskou péčí. Netýkal se ale přechodné pěstounské péče, jak tvrdí ČTK. Závěry výzkumu tak v žádném případě neimplikují vhodnost či nevhodnost této formy náhradní péče.

Průměrný věk respondentů byl 27,5 roku – už jen z toho je jasné, že tito lidé pěstounskou péčí na přechodnou dobu ani projít nemohli, neboť institut je v zákoně deset let.

Dlouhodobé pěstounství, které respondenti zažili, a pěstounství na přechodnou dobu, kterým pravděpodobně nikdo z nich neprošel, jsou dvě odlišné instituce. Oba typy pěstounské péče mají jiné cíle, jiné metody, jinou funkci, jiné místo v systému péče o ohrožené děti.

To potvrzují také autorky výzkumu, PhDr. Irena Sobotková, CSc., a PhDr. Veronika Očenášková, PhD. Paní docentka Sobotková nám napsala: „Náš výzkum nebyl zaměřen na přechodnou pěstounskou péči, ale na osobní zkušenost osob, které byly vychovány v dlouhodobé pěstounské péči.”

Zkušenosti dětí: Ne do dětského domova ani nefunkční biologické rodiny

Paní docentka Sobotková podtrhla, že všichni respondenti s odkazem na svou zkušenost by před nefunkční biologickou rodinou nebo dětským domovem dnes dali přednost dlouhodobé pěstounské péči.

Tento závěr potvrzují i jiné výzkumy a také naše zkušenosti, a jsme proto za jeho další výzkumné podložení velmi rádi.

Kozicky DR logo

Proč vůbec potřebujeme přechodnou péči?

Autorky ve výzkumu zároveň upozornily na to, že děti poškozuje jakékoliv přemisťování z prostředí do prostředí. S tím také my souhlasíme!

Pokud by mohly děti jít rovnou do definitivní rodiny a nemuselo by se pro ně hledat žádné provizorní řešení, bylo by to samozřejmě ideální. Nepotřebovali bychom přechodné pěstouny ani ústavní zařízení. Přechodná pěstounská péče ale vznikla, protože je potřeba určitý čas, aby se našlo řešení, které bude z dlouhodobého hlediska ideální.

Právě pro tisíce těchto dětí jsou zde přichystaní přechodní pěstouni. Zajistí, že na nezbytně nutnou dobu děti nemusí být v ústavech, ale mohou žít v milující rodině, která je ve spolupráci s odborníky připravuje na přechod do původní či definitivní náhradní rodiny. Ano, stěhování pro děti není dobré. Pokud je to ale nutné (a o pobytu dětí nerozhodují pěstouni, ale soud na návrh OSPOD), považujeme ústav až za poslední řešení.

Přechodná péče jako akutní pohotovostní služba

Použít můžeme přirovnání k pohotovosti - také ji nezavřeme proto, že tam jezdí lidé, kteří jsou více nemocní než lidé v nemocnicích. Přechodná pěstounská péče poskytuje podobně akutní péčí. Dítě v ní (stejně jako na pohotovosti) nezůstává a co nejrychleji putuje do definitivního řešení.

Máme radost, že podle průzkumů se daří pro drtivou většinu těchto dětí nacházet rodinu. Jen necelé jedno procento dětí jde do jiné přechodné pěstounské rodiny a zhruba procento a půl do ústavního zařízení. Stejně jako pohotovost i přechodná pěstounská péče má své potřebné a nezastupitelné místo v systému. Pro děti v přechodné pěstounské péči se trvalé řešení navíc najde daleko častěji a rychleji než pro děti v ústavech.

Jde nám přece o stejný cíl - nejlepší zájem dítěte

Chtěli bychom proto všechny odborníky i veřejnost vyzvat, abychom se spojili v cestě za dosahováním nejlepšího zájmu každého dítěte. Je nesporné, že ústavní péče nejvíce poškozuje děti v raném věku do zhruba osmi měsíců. Pojďme tedy v prvním kroku podpořit možnost našich nejmenších dětí vyrůstat v rodině! Ubude nám tak řešení problémů i s dětmi staršího věku, které byly ústavní péčí nenávratně poškozeny už jako novorozenci.

Rucicky

Paní docentce Sobotkové a paní doktorce Očenáškové velmi děkujeme za jejich výzkum. Souhlasíme s tím, že „o dětech v pěstounské péči a o dospělých z pěstounské péče se píše hodně, ale je málo výzkumů přímo s nimi“. Je nám líto, že byly závěry jejich důležitého výzkumu takto zkresleny.

Upozorňujme na rizika, ale nezapomínejme na fakta

A ještě krátce k duelu naší metodičky a přechodné pěstounky Alžběty Hláskové a pana doktora Františka Schneiberga ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Pan doktor Schneiberg bohužel v diskusích o péči o ohrožené děti opakovaně používá argumentační fauly. Považujeme za špatné, pokud jako předseda Společnosti sociální pediatrie zobecňuje jednotlivé případy a staví je nad závěry nejnovějších vědeckých studií.

Je správné a velmi důležité upozorňovat na možná úskalí přechodné pěstounské péče a nastavit její využívání tak, aby byla pro děti bezpečná. Ve všech debatách bychom ale měli vycházet především z faktů.


PODPORUJTE S NÁMI DISKUSI ZALOŽENOU NA FAKTECH. Děkujeme.

Kontakt

  • Dobrá rodina o.p.s.
  • Klimentská 1246/1, Praha 1
  • IČ: 24286664
  •  
  • E-mail: mamdotaz@dobrarodina.cz
  • Telefon: +420 724 113 112
  • Asociace dítě a rodina banner2 180x50

Dobrá rodina v médiích

Log in

create an account