Blog

Galerie: 10 mýtů. Myslíte si, že pár měsíců v kojeňáku dítěti neublíží?

Semináře Náhradní rodinná péče očima odborníků aneb Rozbijme mýty o pěstounství se zúčastnilo zhruba 100 lidí a konal se pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaely Marksové-Tominové a poslankyně Bc. Zuzany Kailové. Oběma velmi děkujeme!

(Galerii najdete pod textem.)

Bourani mytu minCo na semináři také zaznělo?

Ministryně Mgr. Michaela Marksová-Tominová

„Myslela jsem si, že zpochybňování výzkumů profesora Matějčka o vlivu ústavní péče na dítě, je již překonané. Ukazuje se ale bohužel, že stále musíme připomínat to základní. Musíme oprášit argumenty pana profesora a nebát se je opakovat. Bohužel je tu mnoho i vlivných lidí, kteří přesně nevědí, jak moc ústavní péče dětem ubližuje. To musíme změnit.“

„Někdy mám pocit, že jsme se propadli do doby před čtyřiceti lety. Nikdo ale přece nemůže s čistým svědomím tvrdit, že je dítěti lépe v ústavu než v rodině.“

„Pravidelně na jednání sociálního výboru slýcháváme historky, jak pěstouni dítě zneužívali a týrali a dítě muselo být z rodiny odebráno. Nikdy však nikdo nepřišel s konkrétním příběhem, abychom mohli zjistit, kdo případně pochybil, a napravit to.100x opakovaná lež se bohužel stává pravdou a to šíří zvláštní atmosféru. U toho celého si kladu otázku, v čí prospěch je tato skrytá kampaň. Pokud se setkáte s takovým případem, kontaktujte ministerstvo, abychom věc prošetřili a sjednali nápravu.“

Marcela Tobiášová, pěstounka na přechodnou dobu

„To, že u mě dítě nezůstává trvale, neznamená, že ode mě dostává jinou péči. Když jsem přijala první dítě, překvapila mě míra lásky, která se ve mně probudila. Miminka, o která jsem pečovala, jsou dnes u rodičů bez trvalých následků. Starší děti v naší rodině udělaly neuvěřitelné pokroky. Nic z toho by nebylo možné bez navázání opravdového vztahu s dítětem.“

„Pečovala jsem i o starší týrané děti. Ještě nikdo mi tak neděkoval za jídlo, které jsem mu uvařila. Děti byly zvyklé na hlad. Když jsem je první večer poslala napustit si vanu, zjistila jsem, že sedí v ledové vodě.Nenapadlo je, že by mohla téct i teplá. Devítiletou holčičku jsem musela v noci pravidelně budit, protože se jinak počůrávala. S dětmi jsme docházeli ke specializovaným psychologům a uplatňovali jsme principy terapeutického rodičovství. Během pobytu v naší rodině udělaly děti neuvěřitelný pokrok.“

Metodička Martina Loutná (Dobrá rodina)

„Systém by měl dítě skutečně chránit. Vždy je pro něj nejlepší rodinné prostředí, a tak by děti měly být umístěny do rodiny i přesto, že maminky kvůli nedostatečným znalostem nebo svým vlastním zájmům chtějí, aby bylo dítě v ústavu. Často toto řešení volí maminky, které ústavní výchovou samy prošly. V Úmluvě o právech dítěte, kterou ČSFR ratifikovala už v roce 1990, se jasně píše, že dítě v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí vyrůstat v rodinném prostředí. Toto právo je v České republice porušováno.“

MUDr. Petra Šaňáková, neonatoložka

„Děti nedonošené, s abstinenčním syndromem či s vrozenými vvojovými vadami mohou z přechodné pěstounské péče profitovat ještě více než děti zdravé. Je proto velmi důležité, aby ty odložené mohly být od narození v péči pěstounů a neležely na JIP dlouhé týdny či měsíce samy. K pěstounům se chováme stejně jako k rodičům. Pokud děti potřebují zdravotní péči, mohou být pacienty úplně ve stejném režimu jako děti vyrůstající ve standardních rodinách. Pěstouni ale poskytují dítěti to, co lékaři nemohou.“

MUDr. Peter Pöthe, psychiatr

„Když mluvíme o rodinné péči, vždy mluvíme o vztahu. Ne ze sentimentálního důvodu, ale protože je to základ toho, jak se formuje mozek. Pro správný vývoj svého mozku dítě potřebuje mít možnost navázat bezpečnou vztahovou vazbu. Mozek je „use dependent“ – vyvíjí se podle toho, jak je používaný. Kde není vazba, tam se mozek správně nevyvíjí.“

„Prvních 18 až 24 měsíců je kritické období pro vývoj mozku dítěte. Jen za první rok naroste mozková hmota o 103 %, šedá mozková kůra (zodpovědná za myšlení, reflexi) až o 130 %. Ale mozek se nevyvíjí sám od sebe. Vyvíjí se na základě interakce ve vztahu s maminkou či jinou blízkou pečující osobou. Pokud tato osoba pro dítě není, mozek se správně nevyvíjí. A to je něco, co se už později nedá ničím nahradit.“

Mgr. Eva Hrbáčková, KÚ Moravskoslezského kraje

„Pěstoun je v první řadě velmi pečlivě vybírán. Rozhodně neprojde každý. Sociálním pracovníkům se navíc rodina „neztrácí“ po celou dobu výkonu pěstounské péče. Novela velmi dobře ošetřila tři prvky systému náhradní rodinné péče: pomoc, podporu a také kontrolu.“

Aktivity projektu Budeme rodinou náhradní! Získání nových náhradních rodičů, podpora rodin se svěřenými dětmi, jsou podpořeny z dotačního programu Rodina.
Rubriky