Reagujeme na komentář Reflexu k přechodné pěstounské péči

Představte si, že by se něco stalo a vy byste nemohli pečovat o své dítě. Na přechodnou dobu byste ho museli dát mimo svou rodinu. Co byste si vybrali? Péči přechodné pěstounky, která je tu jen a jen pro vaše dítě, nebo ústav, kde se bude muset vaše dítě dělit o pozornost jedné tety s dalšími čtyřmi dětmi?

Reagujeme na komentář Anny Paulíny o pěstounské péči na přechodnou dobu, který vyšel 19. února 2017 na webu časopisu Časopis Reflex. Je skvělé, že se téma v tisku objevuje, problém ale je, že v tomto případě si paní Paulíny neověřila základní fakta, a článek tak obsahuje řadu nepravdivých informací.

➡ Uvádíme je na pravou míru a vyzýváme média, aby nezkreslovala fakta. Ohroženým dětem tím velmi ubližují.

EDIT: Reflex některé chyby v článku 20. února 2017 upravil, reakce autorky níže.

(Výňatky z článku, dostupného zde, jsou v uvozovkách.)

To nejdůležitější: Proč přechodní pěstouni navazují s dětmi vztah, když od nich potom dítě odejde do jiné rodiny?

„Je bez diskuse, že i při pěstounské péči na přechodnou dobu mezi pěstounem a dítětem vznikne vazba, jež však jednou bude přerušena (právě z tohoto důvodu vyvstává otázka, zda je pro dítě lepší dočasný pobyt v rodině, kterou bude mít rádo, nebo ústav, jenž mu sice nemůže dát stejnou lásku a péči jako teplo rodinného krbu, ale ani ho nezraní jeho odchod z něj).“

➡ Přesně tak, principem pěstounské péče na přechodnou dobu přímo JE vytváření vazby mezi pěstounem a dítětem. Pro správný vývoj dítěte je to naprosto nezbytné. Pokud se totiž miminko v prvních měsících života naučí vztahu, může ho později přenést na jinou osobu – třeba na své biologické nebo adoptivní rodiče. Pokud ale schopnost vytvářet vazby dítě nezíská, bude narážet na problémy s navazováním přátelských nebo partnerských vztahů už napořád.

Prvni rokyStejně jako je podle paní Paulíny bez diskuse, že mezi pěstounem a dítětem vzniká vazba, je podle nás bez diskuse i to, zda je pro dítě lepší dočasný pobyt v rodině, nebo v ústavu.

Představte si, že by se něco stalo a vy byste nemohli pečovat o své dítě. Na přechodnou dobu byste ho museli dát mimo svou rodinu. Co byste si vybrali? Péči přechodné pěstounky, která je tu jen a jen pro vaše dítě, nebo ústav, kde se bude muset vaše dítě dělit o pozornost jedné tety s dalšími čtyřmi dětmi?

Intuice nás vede správně. Také podle dlouholetých výzkumů o neurobiologickém vývoji je z pohledu nejlepšího zájmu dítěte, které nemůže od narození vyrůstat ve vlastní rodině, jednoznačně lepší citlivá změna blízké osoby než její úplná absence. Ocitne-li se dítě v raném věku bez blízké osoby, a to i na krátkou dobu, má to vždy negativní a nevratný dopad na jeho vývoj.

Ať se dítě vrací do původní rodiny nebo jde k osvojitelům, zažívá změnu prostředí, která je pro něj jistě náročná. Přesto jsou si i velmi odlišné rodiny podobnější, než by si bylo podobné rodinné a ústavní prostředí.

➡ Chybějící pevná vazba pečující osoby naopak negativně ovlivňuje celý budoucí život dítěte. Promítá se v neschopnosti navazovat trvalé vztahy (partnerské, přátelské i pracovní), v sebepřijetí a sebepoznání dítěte. Pro dítě bude i v dospělosti obtížnější pracovat se svými emocemi a rozumět světu.

Navenek se může chybějící vazba projevit také poruchami učení nebo chování. Naopak posilováním citové vazby od nejranějšího dětství roste z dítěte sebevědomý, společenský a zdravě se vyvíjející člověk schopný lásku přijímat i dávat.

Nepravda: Pěstouni dostávají k platu ještě 48 000 Kč ročně.

„Stát poskytuje pěstounům příspěvek ve výši 48 000 Kč na kalendářní rok.“

Příspěvek 48 tisíc korun ročně nedostává pěstoun, ale jeho doprovázející organizace, kterou si pěstoun sám vybere. Doprovázející organizace nemusí být jen „neziskovka“, ale třeba i orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD, takzvaná sociálka). Doprovázení zajišťuje pěstounovi odbornou podporu ve formě konzultací, pravidelných návštěv v rodině, hlídání dětí při nutných záležitostech a především vzdělávání s cílem pěstounovi porozumět svěřeným dětem, které do rodin přichází s těžkými zážitky.

Zavádějící: Přechodní pěstouni berou 20 000 Kč.

Nepravda: Mohou získat i příspěvek na koupi motorového vozidla.

„Měsíční výše odměny pěstouna na přechodnou dobu je 20 000 Kč (nepatrně vyšší je v případě, kdy pěstoun pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby). Pro potřeby dítěte stát navíc poskytuje měsíční příspěvek ve výši od 4500 Kč do 6600 Kč, případně ještě další příspěvky (například na koupi motorového vozidla při péči o minimálně tři děti).“

➡ Pěstoun na přechodnou dobu dostává měsíčně plat 20 tisíc korun hrubého, což je o osm tisíc méně, než jaká je průměrná mzda. Čistého tedy zhruba 15 tisíc korun. Měsíční příspěvek na úhradu potřeb dítěte činí od 4,5 tisíce do 6,6 tisíce korun – a každý, kdo musel někdy pro své miminko kupovat plenky, umělou výživu a další nezbytnosti, ví, jak vysoké náklady jsou s péčí o dítě spojeny.

Není také pravda, že by měl pěstoun na přechodnou dobu nárok na koupi motorového vozidla ani například na příspěvek při převzetí dítěte. To se týká jen dlouhodobých pěstounů.

A proč jsou pěstouni finančně ohodnocení? Protože dělají normální zaměstnání. A protože jinak by děti musely do ústavů, což by bylo pro stát daleko nákladnější – vždyť jediný měsíc v kojeneckém ústavu vyjde na zhruba 45 tisíc korun...

Nepravda: Pěstounů na přechodnou dobu je méně než 500.

Rucicky„Ideální počet přechodných pěstounů je podle ministerstva práce a sociálních věcí 500. Tohoto čísla však zatím stále nebylo dosaženo.“

➡ Počet přechodných pěstounů se dá ověřit jediným kliknutím. Na stránce Olomouckého kraje je uveden jejich pravidelně aktualizovaný soupis. Aktuální počet přechodných pěstounů v republice je 614.

Netušíme, odkud paní Paulíny také vzala informaci, že ideální počet přechodných pěstounů je podle MPSV 500. Zřejmě jde o číslo, které se odhadovalo pro rozjezd v roce 2013, kdy vstoupila v platnost novela o sociálně-právní ochraně dětí, díky níž už nemáme jen jednotky přechodných pěstounů, ale stovky.

Nepravda: Pěstounská péče není časově nijak omezená.

„Předně je třeba říct, že náš právní řád zná dva druhy pěstounské péče. Existuje jedna (můžeme ji nazvat jako dlouhodobou pěstounskou péči), která není časově omezená. Trvá zkrátka tak dlouho, dokud je potřeba, přesněji řečeno, dokud se nevyřeší překážka, pro niž rodiče o své dítě nemohou pečovat.“

➡ Dlouhodobá pěstounská péče končí zletilostí (dosažením 18, resp. 26 let), v některých případech ale i dříve, a to soudním rozhodnutím, na základě kterého přejde dítě do jiné péče.

Podporujte s námi diskusi založenou na faktech

Je správné a velmi důležité upozorňovat na možná úskalí přechodné pěstounské péče a nastavit její využívání tak, aby byla pro děti bezpečná. Ve všech debatách bychom ale měli vycházet především z faktů.

PODPORUJTE S NÁMI DISKUSI ZALOŽENOU NA FAKTECH. Děkujeme.


Reakce Reflexu:

Dobrý den, v článku právě zveřejňujeme omluvu autorky v následujícím znění.

Dne 19.2.2017 vyšel na internetových stránkách časopisu Reflex text týkající se pěstounské péče, jehož jsem autorkou.

V části týkající se financování pěstounství jsem čerpala z literatury, která se týká postavení rodiny a dětí v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a kde byly bohužel uvedeny nejasné informace, které se následně promítly i do zmiňovaného článku.

Ráda bych tedy uvedla na pravou míru, že částka 48.000,- Kč je určena doprovázejícím organizacím, popř. orgánům sociálně právní ochrany dětí, které tímto prostřednictvím zajišťují například další vzdělávání pěstounů, psychologickou pomoc a jiné služby. Příspěvek na koupi motorového vozidla se týká pouze dlouhodobých pěstounů (při péči o tři a více dětí) a tedy ne těch krátkodobých, kterých je v současné době přes 600.

Zároveň bych ráda zdůraznila, že výše odměn pěstounů je uvedená před zdaněním. Jejich práce není lehká, podle mě jedna z nejtěžších, které lze vykonávat. Nejen přechodným, ale všem pěstounům, kteří se pečlivě a s láskou denně starají o děti, které se octly v nouzi patří můj (a předpokládám, že nejen můj) upřímný dík a obdiv za to, co dělají.

Omlouváme se za nesrovnalosti, s pozdravem veoucí reflex.cz Leila Chadalíková

Kontakt

  • Dobrá rodina o.p.s.
  • Klimentská 1246/1, Praha 1
  • IČ: 24286664
  •  
  • E-mail: mamdotaz@dobrarodina.cz
  • Telefon: +420 724 113 112
  • Asociace dítě a rodina banner2 180x50

Dobrá rodina v médiích

Log in

create an account