„Mezi adopcí a pěstounskou péčí asi nějakej úřednickej rozdíl bude, ale víte co, mně to přijde trochu jedno, protože je nejdůležitější, že ty děti prostě maj rodinu!“ (žák sekundy A z Malostranského gymnázia)

Je neuvěřitelné, jak vnímavé dokáží být děti k potřebám dětí v dětských domovech a náhradních rodinách! Tohle je třída sedmáků z pražského gymnázia, kde jsme vedli spolu s pěstounkou Míšou workshop.

Děti byly úžasné a měly neuvěřitelně trefné postřehy!

„Myslím, že i když dítě odejde od zlých rodičů jako miminko, že to v něm nějak zůstane navždycky.“

„Mně se zdá trochu nelogický, že jsou děti v děcáku, když přece každej ví, že to tam pro ně neni dobrý!“

„Hlavně by měl někdo pomáhat chudejm rodičům, aby jejich děti nemusely do děcáku. Rodiče třeba nemaj peníze, ale když mají děti rádi, tak by je nikdo neměl rozdělit.“

„Někdy jsem smutná, když se rodiče hádají, ale je fakt, že se pak usmíří a já vidim, že je to normální a že se daj všechny hádky vyřešit. Děti v děcáku ale žádný hádky ani usmiřování asi u dospělejch nevidí. Máma se taky hádá jenom s tátou, v práci fakt ne.“

„No a v čem je teda prosimvás problém, když víme, že to pro ty děti není v děcáku dobrý, a navíc říkáte, že je to taky hodně drahý?“

Nemyslíte, že by z těchto dětí byli skvělí opatrovničtí soudci, osvícení sociální pracovníci nebo vstřícní politici? 🙂

Děkujeme za pozvání a krásné dopoledne s dětmi! Děkujeme i skvělé paní učitelce Miriam Martinkové a ostatním učitelům, které ve škole vytváří prostředí, v němž děti umí živě diskutovat i o náročných tématech!

A děkujeme také pěstounce Míše Ponocné, že se s námi za sedmáky vydala a vzala s sebou i miminko, které bylo samozřejmě hlavní hvězdou dopoledne 🙂