V datovém souboru se nachází také několik údajů o tom, jak PPPD probíhala. Jde o údaje, jak často se dítě potkávalo se svou rodinou, jak pěstoun setkávání s rodinou hodnotil, hodnocení náročnosti péče a hodnoceni práce OSPOD a doprovázející organizace.

Setkávání dítěte s jeho rodinou

Polovina dětí se setkala v průběhu PPPD alespoň jednou se svou rodinou, u většiny z nich to však bylo pouze jednou (41 %). Jak a kdy toto jediné setkání proběhlo však z dat nevíme. Vícekrát se svou rodinou setkávalo pouze 12 % dětí. Jak už jsme zmínili v předchozí kapitole, děti, které se se svou rodinou během PPPD setkávaly, se pak častěji vracely zpět domů ke svým rodičům nebo příbuzným. Ze všech dětí, které se vrátily ke svým rodičům, se jich 90 % setkalo s rodinou během PPPD vícekrát. 

Druhá polovina dětí v datovém souboru však neměla vůbec žádný kontakt se svou rodinou.

Dětí, které se během PPPD vícekrát setkaly se svou rodinou, bylo v datovém souboru 320. Jako bezproblémové hodnotilo toto setkávání 41 % pěstounů, 54 % hodnotilo vztah jako problematický a 5 % hodnocení neuvedlo.

Věk dítěte hraje významnou roli v tom, zda se dítě setkává se svou rodinou. Čím je dítě starší, tím je pravděpodobnější, že se bude v PPPD setkávat se svou rodinou. Tři čtvrtiny dětí (75 %) starších 4 let se setkaly v průběhu péče v PPPD se svou původní rodinou opakovaně. Naopak děti, které se do PPPD dostaly jako novorozenci, se setkávaly vícekrát se svou rodinou jenom v 25 %. Téměř dvě třetiny novorozenců (62 %) nemělo se svou rodinou žádný kontakt.

Pohlaví, etnikum a zdravotní problém neměly na kontakt s původní rodinou významný vliv.

Pokud je však dítě umístěno do PPPD v jiném kraji, než z kterého pochází, může to mít vliv na setkávání dítěte s jeho původní rodinou. Více jak polovina dětí umístěných do jiného kraje (58 %) se s rodinou nesetkávala, zatímco pouze necelá jedna třetina těchto dětí (31 % oproti celkovému průměru 41 %) byla s rodinou v pravidelném kontaktu. Může to být však i opačně, kdy je dítě umístěno do jiného kraje, protože se dopředu neočekává kontakt s původní rodinou.

Výchovné problémy

Nějaké výchovné problémy se svěřeným dítětem reportovalo v rámci druhé a třetí vlny sběru dat 198 pěstounů (27 % z obou vln) ze 735 pěstounů. Téměř polovina z nich (98) tyto problémy hodnotila jako hodně náročné. Pěstouni z těchto dvou vln také hodnotily reakci jejich vlastních dětí. Jako náročnou hodnotilo reakci vlastních dětí jen 58 pěstounů ze 735, tj. 8 %.

Data ukazují pozitivní korelaci reakce vlastního dítěte a výchovných problému svěřeného dítěte. Pokud má dítě svěřené do péče výchovné problémy, je vyšší pravděpodobnost, že budou pěstouni hodnotit reakci vlastních děti jako náročnou. Příčinnost však z našich dat nedokážeme poznat. Vztah totiž platí i opačně, pokud je náročná reakce vlastního dítěte, je pravděpodobnější, že má svěřené dítě výchovné problémy. Tuto skutečnost by však měly zohledňovat osoby, které jsou zodpovědné za rozhodnutí, která pěstounská rodina bude o dítě pečovat.

Hodnocení spolupráce OSPOD

Pěstouni u každého dítěte spolupráci s pracovníky OSPOD na 5ti bodové škále. V celém datovém souboru pouze ve 159 případech nebylo hodnocení vyplněno.

Celkově vyjádřili spokojenost s prací OSPOD pěstouni v 60 % případů (naprosto spokojení nebo spokojení). Nespokojení byly pěstouni v 13,4 %, z toho naprosto nespokojeni byli pěstouni pouze v 54 případech (5,5 %)[i].

Nespokojenost pěstounů stoupala v některých specifických situacích. V případě dětí se zdravotním postižením byla nespokojenost (naprosto nespokojen nebo nespokojen) dvojnásobná, než když měli v péči zdravé dítě (22 % oproti průměrným 12 %). Etnikum dítěte ale vliv na spokojenost nemělo.

Vliv měl však věk dítěte, s rostoucím věkem dítěte přibývalo nespokojených pěstounů. Když se pěstouni starali o děti starší 4 let, vyjadřovali nespokojenost s prací OSPOD v 31 % případů, u novorozenců to bylo pouze v 9,1 % případů.

Pěstouni také vyjadřovali také větší nespokojenost s prací OSPOD v případech, kdy u nich bylo dítě v péči déle než jeden rok, v těchto případech z 11 % narostla nespokojenost na 25,5 %. Míra nespokojenosti s prací OSPOD se také výrazně lišila podle toho, kam dítě z PPPD odešlo. Nejvyšší míra nespokojenosti byla v případech, kdy děti odešly z PPPD do ústavní péče (39,5 %), pro srovnání, pokud děti odcházely do osvojení nespokojenost byla reportováno 7,9 % případů a pokud se děti vracely zpět k rodičům tak v 15,5 % případů.

Hodnocení spolupráce s doprovázející organizací

Spolupráci s doprovázejícími organizacemi hodnotili pěstouni ještě pozitivněji než s pracovníky OSPOD, v 84 % případů vyjádřili se spoluprací spokojenost (spokojenost nebo naprostá spokojenost) a nespokojení byli v 5,4 % případů. Ve 21 případech (2,1 %) pěstouni hodnocení neuvedli.

Na spokojenost s doprovodnou organizací na rozdíl od spokojenosti s OSPOD nemělo vliv zdravotní postižení dítěte, vliv nemělo ani etnikum dítěte. Se stoupajícím věkem dítěte však stejně jako u OSPOD rostla mírně nespokojenost pěstounů. U dětí starších 4 let vyjádřili pěstouni nespokojenost v 14,1 % případů a u novorozenců pouze v 4,1 % případů.

Obdobně jako u hodnocení spolupráce s OSPOD, i v případě doprovodných organizací hodnotili pěstouni spolupráci hůře, pokud u nich dítě zůstalo déle než 1 rok (v 14,4 % případech vyjádřili nespokojenost nebo naprostou nespokojenost), což byl třikrát větší podíl případů než u dětí, které v PPPD strávily méně než jeden rok. Stejně tak rostl podíl nespokojených hodnocení v případech, kdy dítě odcházelo z PPPD do ústavní péče.

Shrnutí:

• Téměř dvě třetiny novorozenců neměly se svou rodinou žádný kontakt; starší děti viděly někoho ze své rodiny výrazně častěji než děti mladší.
• Skoro polovina dětí v PPPD neměla vůbec žádný kontakt se svou rodinou.
• Pohlaví, etnikum a zdravotní problém neměly na kontakt s původní rodinou významný vliv.
• Častý je souběh výchovných problémů svěřeného dítěte a problémů s reakcí vlastního dítěte, z dat ale nelze určit, co je příčina a co následek.
• Spokojenost s prací OSPOD vyjádřili pěstouni v 60 % případů.
• Spokojenost s prací doprovázející organizace vyjádřili pěstouni v 84 % případů.
• Nespokojenost pěstounů s OSPOD i s doprovázející organizací rostla v případech, kdy PPPD trvala déle než jeden rok nebo bylo-li dítě z PPPD umístěno do ústavní péče, když bylo do PPPD svěřeno dítě se zdravotním problémem nebo starší dítě.