Maj vyrostl v náhradní rodině, prvních šest měsíců svého života strávil v kojeneckém ústavu. O tom, jak vnímá svůj příběh, co je pro něj těžké a co ho naopak baví a naplňuje. Ale také o těžké nemoci, kterou s rodiči úspěšně překonali. O tom všem nám pověděl u mikrofonu Dobrého podcastu.

Jsem adoptovaný, je mi 19 let a studuji sociální činnost na střední škole.

Takto shrnul svůj příběh na začátku našeho rozhovoru hnědooký Maj.

Moc mě zajímalo, proč studuje zrovna sociální činnost a jaké má v tomto ohledu plány do budoucna?

Vždycky mě bavilo pomáhat lidem. Chci vystudovat vysokou školu, obor speciální pedagogika a potom sbírat zkušenosti z různých pracovišť a časem si otevřít své vlastní.

V další části rozhovoru jsme si více do hloubky povídali o jeho příběhu. Zajímalo mě, jestli ví, proč vyrůstá v náhradní rodině. A jak to vnímá.

Mamka byla drogově závislá. Ve dvaceti letech utekla z domu. Byla nebo možná stále je prostitutka na hranicích Německa s Českem. Když jsem byl mladší, byla to pro mě rána. Ale teď, jak jsem starší, vnímám to s odstupem.

Zajímalo mě také, jestli měl někdy potřebu biologickou maminku vidět a jestli se mu to podařilo.

Hodně jsem ji potřeboval vidět hlavně v pubertě. Moji rodiče to chápali, spolu jsme ji i hledali, ale nepodařilo se to.

Majovým náhradním rodičům se podařilo vyhledat alespoň biologické prarodiče a sestru, takže mnoho černých míst v příběhu se podařilo zaplnit takto, mnoho jich, ale stále chybí.

Dalším tématem, které jsme trochu neplánovaně otevřeli, bylo vážné onemocnění, které Maj prodělal v raném dětství.

Když jsem byl batole, tak jsem měl rakovinu. Jmenovalo se to neuroblastom. Je to rakovina, která se projevuje jen u dětí. Podstoupil jsem léčbu chemoterapií, pomohlo to, ale ve 13 letech jsem zjistil, že jako následek se mi rozvinula sluchová vada.

Zajímají vás i další témata z oblasti adopce? Navštivte náš blog.