Blog

Kontakt s původní rodinou – obávaný i léčivý

Jak kontakt správně nastavit a pomoci tak dětem zaplnit prázdná místa

„Moji rodiče byli zlí – takže jsem zlý i já?“ „Moje maminka je určitě krásná a hodná a nikdy by mi to nezakázala, jako ty!“ „Znám jméno – třeba tátu najdu na Facebooku sám.“ „Máma bere drogy – možná je to jedna z těch, co stojí tady v parku…“ To jsou reálné myšlenky dětí, které ještě nemají dobře zpracovanou svoji historii nebo zdravě a smysluplně nastavený kontakt s biologickou rodinou. Stejně tak ani pro náhradní rodiče toto téma není jednoduché. Pěstouni z řad příbuzných se např. musí sami vyrovnávat se selháním člena/ů rodiny. Ostatní mohou cítit ohrožení svojí role jako rodiče, nebo může jít o reálné obavy o stav dítěte ve chvílích, kdy je kontakt nastaven nevhodně, příliš často atp. Co vše bychom tedy o tomto nelehkém tématu měli vědět?

Proč navázat kontakt s původní rodinou

Průzkumy i mnohaleté zkušenosti z praxe dokazují, že pro správný vývoj dítěte je velice důležité, aby dítě dobře rozumělo tomu, co se v jeho historii stalo, proč se to stalo a kdo je kdo v jeho životě. Když bude mít v těchto otázkách jasno, dokáže lépe porozumět i sobě samému, vybudovat svou identitu a zdravé sebevědomí. Ukazuje se, že samo „papírové“ zpracování historie ale nestačí. Osobní kontakt v některých případech dokáže předejít mnohým komplikacím v budoucnosti. Mezi nejčastější patří utíkání, idealizování původní rodiny oproti pěstounské, vyhledávání rodičů na vlastní pěst, těžké budování vlastního sebevědomí atp. Velkou neplechu nadělá ale i špatně nastavené setkávání s biologickými rodiči. Jak tedy kontakt nejlépe nastavit?

Jak kontakt správně nastavit: vodítkem je nejlepší zájem dítěte a vztah, který už dítě případně s rodičem má

Typů kontaktů je velice mnoho a vždy jsou odvislé od konkrétní situace dítěte.

Kontakt ve chvíli, kdy se zvažuje návrat do původní rodiny (u pěstounů na přechodnou dobu):

  • Zde budeme společnými silami nastavovat kontakt pravidelný, nejprve asistovaný, později probíhající na základě dohody mezi budoucím pečujícím a pěstounem i jako návštěvy v domácnosti rodiny bez účasti pěstouna. Frekvenci a typ kontaktu upravujeme individuálně dle proběhlých kontaktů a vývoje situace, v konzultaci s ODPODem, případně soudem.

Kontakt s rodičem, u něhož návrat není možný a ani pravděpodobný:

  • Nejlepším zájmem dítěte je v takovém případě pochopit, co se v jeho životě stalo a proč vyrůstá s náhradními rodiči. Naprostá většina dětí v NRP bez možnosti kontaktu s rodiči se ve své mysli zaobírá tím, jací jeho rodiče jsou. Tím, že je dítě v kontaktu s rodiči, lépe rozumí tomu, proč se o něj rodič nestará, což v konečném důsledku prohlubuje jeho vztah k náhradním rodičům.
  • Takové kontakty neslouží k upevnění citové vazby k rodičům, ani ke zmírňování pocitů stesku původních rodičů, ale k pochopení životní situace dítěte. Toto vše by díky společné práci všech zúčastněných mělo chápat jak dítě, tak rodič. Při nastavování frekvence kontaktů zvažujeme věk dítěte a to, jestli má s původní rodinou navázaný vztah, pamatuje si na ně. Čím je dítě mladší, tím by měla být frekvence kontaktů nižší. Malé dítě zatím nemá schopnost pochopit, proč nevyrůstá s rodiči, ta se tvoří až kolem 10 roku věku. Do té doby je tedy hlavním úkolem pěstouna ukotvení dítěte v náhradní rodině a budování vztahu. Pokud je kontakt nastaven, je vhodné ho provádět asistovaně s pomocí doprovázejícího pracovníka a v neutrálním prostředí. V případě, že jde o příbuzenskou pěstounskou péči, kontakt je pravděpodobněji častější než u jiné nepříbuzenské péče. I tak by ale měl probíhat asistovaně, aby se na něj všechny strany mohly řádně připravit a nebyl nahodilý, což dítě rozrušuje a mate.

Jednorázový kontakt za účelem vyplnění „prázdna“, které dítě má ve své minulosti:

  • Když rodič není dostupný, ale v určitém věku dítě projeví zájem ho vyhledat. Takový kontakt by měl proběhnout řízeně, asistovaně a předcházet mu dohoda s rodičem bez účasti dítěte. Ideální situace je ta, kdy se rodič během setkání dítěti dokáže omluvit za své selhání a náhradnímu rodiči dát požehnání a poděkovat mu za péči. V asistované podobě takového kontaktu se vždy snažíme k podobnému závěru dopracovat.

Kontakty s ostatními příbuznými:

  • Velice prospěšné bývá propojování rodin, v nichž vyrůstají sourozenci dětí, dítě tak může získat širší síť vztahů do budoucího života a pochopit své povahové rysy, které např. vidí i u svých sourozenců.

ASISTOVANÝ KONTAKT

Kontakt probíhá na neutrálním místě (doprovodná organizace, hřiště, úřad), s účastí asistující osoby – doprovázející nebo jiné osoby k tomu určené. Předem se dohodnou pravidla, jak bude kontakt probíhat. Máte tak možnost dítě na kontakt dobře připravit. Dodržení Dohody s rodičem hlídá ještě před začátkem setkání asistující kontaktu, který se s příbuzným schází první a vyhodnotí, zda kontakt může proběhnout. Stejně tak i v průběhu může pomoci kontakt moderovat a usnadňovat situace tak, aby pro dítě byly co nejpřirozenější. V případě potřeby kontakt rychle a bezpečně ukončí.

Kompetence v nastavování kontaktu

Ze zákonů upravující kontakt je zřejmé, že rodič a dítě mají na styk právo, pěstoun je povinen ho umožnit. V ideálním případě by se tedy měli společně dohodnout a kontakt nastavit v nejlepším zájmu dítěte. To se někdy podaří, praxe nám ale přináší složité případy. Doprovázející pracovník je tu pro pěstouna, aby mu poradil s postupem a pomohl nastavit asistovaný kontakt. OSPOD může doporučovat, a po dohodě se všemi stranami určit, jak a kdy bude kontakt probíhat. Pokud, ale strany s dohodou nesouhlasí, pravomoc rozhodovat a určit zda a jak bude kontakt mezi dítětem a původním rodiči probíhat, má v tomto případě soud. Z tohoto důvodu jsou velmi významné Dohody o kontaktu, v nichž je detailně popsána vzájemná domluva všech stran. Průběžné zprávy doprovázejících pracovníků o probíhajícím kontaktu pak mohou velmi pomoci v problematických případech, kdy se kontakt nevyvíjí v nejlepším zájmu dítěte (např. dramatické změny v chování dítěte po kontaktu, rodič nedodržuje Dohodu atd.). Pokud z proběhlých kontaktů vyplývá, že styk s rodičem není pro dítě dále vhodný, pěstoun ho nemusí umožnit a může rodiče odkázat na podání návrhu na úpravu styku k soudu (žádost může podat pěstoun nebo OSPOD). Ten se pak zabývá všemi dostupnými fakty, také dokumenty uvedenými výše, proto je důležité vše zaznamenávat.

Aktivity projektu Budeme rodinou náhradní! Získání nových náhradních rodičů, podpora rodin se svěřenými dětmi, jsou podpořeny z dotačního programu Rodina.
Rubriky