Když se vás na úřadech ptají, jaké dítě byste byli schopni a ochotni přijmout do adopce, přijde dříve nebo později na řadu otázka na miminko od drogově závislé matky.

První, co mě v takovou chvíli napadne, je strach. Všechny ty injekce, nesprávný životní styl maminky, děsivé chemické látky, které se do toho maličkého tělíčka během těhotenství dostaly. Jak by tohle všechno mohlo na miminku nezanechat žádné následky? Jaké takové děti asi můžou být? Jaký je asi čeká život a jaký jejich rodiče s nimi?

Na druhou stranu vím, že většina dětí, které se dostávají do náhradní rodinné péče, je právě od závislých matek. Takže pokud si tyto dveře zavřu, budu čekat na miminko roky…

Jak k tomto riziku přistoupit odpovědně a vědomě? O tom všem jsem mluvila s Alžbětou Hláskovou, která o takové děti pečovala jako pěstounka na přechodnou dobu a v rámci své práce metodičky sledovala také vývoj těchto dětí v dalších rodinách.

Vím, že jsi jako přechodná pěstounka pečovala o miminka závislých matek. Většinou jsi je měla z porodnice? Jak taková péče probíhala a měnila se v čase? Na začátku asi byly abstinenční příznaky…

Ano, pečovala jsem o několik takových dětí. Tyto děti si u nás prošly na začátku života a v prvních dnech a týdnech těžkými stavy abstinenčních příznaků.

O takové děti pečovat je náročné, a to především proto, že vidíte, jak jim je špatně, dostávají se do stavu neutišitelného pláče a křečí. Někdy to zní jako skučení zraněného zvířete. A vy jim můžete pomoci jen tím, že jste s nimi, nosíte je, hladíte je a zklidňujete. Dobrou kontaktní péčí se mírně zkrátí doba, kdy tento stav trvá.

Tyto děti i špatně spinkají. Vybavuji si jeden rozhovor se sousedy po 4 měsících péče:

„Jak spinkáte?“

„Jo, teď už dobře.“

„A kolikrát za noc se budíš s miminkem?“

„Teď už jen tak 8x nebo 10x.“

Teprve v tu chvíli mi došlo, jak mám posunutý práh vnímání spánku.

Tato miminka mají i problém s jídlem, takže jsme hledali mléko, které by byly děti schopné vůbec trávit, museli jsme krmit po malinkých dávkách, některé děti měly i medikaci. Naštěstí jsme měli vynikající podporu naší dětské lékařky a dalších odborníků.

Nádherné bylo ale vidět, že po odeznění největších abstinenčních příznaků se z nich začaly klubat úžasné a hlavně šťastné děti!

ČÁST DRUHÁ

Když se pak tvoje děti dostaly z nejhoršího, jak dál prospívaly u tebe a rodinách, kam jsi je předala? Byly třeba ve vývoji nějak pozadu nebo podobně?

Výzkumy ve světě ukazují, že po odeznění abstinenčních příznaků se děti vyvíjejí víceméně stejně jako zdravé děti. Děti, které jsem měla v péči, většinou měly po prvních třech měsících srovnaný psychomotorický vývoj, některé byly dokonce trochu napřed.

Vím, že některé už jsou i školního věku. Objevily se u nich v čase nějaké komplikace, za které mohou drogy? Třeba, že se takové děti hůř učí? Nebo mají jiné výchovné problémy?

Některé děti mohou být trochu nepozornější. Já ale zatím nemám žádnou informaci, že by konkrétně některé z dětí, které jsme měli v péči, mělo problémy s učením. Adoptivní rodiče dětí, které jsme předali, mají běžné rodičovské problémy. Zatím mi nikdo nesděloval, že by tam bylo něco specifického.

Pokud by mi bylo nabídnuto miminko od závislé matky, na co bych se měla ptát?

Nejčastější drogou, na které jsou závislé naše maminky, je pervitin. Tam je to opravdu o tom, že po odeznění abstinenčních příznaků se u většiny dětí následný psychosomatický vývoj neliší od vývoje dětí maminek, které drogy nebraly.

Následky na vývoj dítěte může mít nejčastěji vyšší míra požívání alkoholu v těhotenství. Těžko však lze takto zjednodušit tuto rovnici. Osvojitel může dostat do péče dítě, u kterého nikdo netuší, že by mohlo mít problém. Pokud maminka přijde k porodu střízlivá, nikdo ani neví, že v těhotenství pila nebo kouřila. Takže nejlepší je, když se osvojitel dopředu moc nevymezuje, jede se na dítě podívat a teprve pak se rozhoduje.

Můžu tady dát opravdu jen na svou intuici? Víš říkám si, že po těch letech čekání na dítě může být můj úsudek trochu nespolehlivý…

Určitě bych vnímala své pocity, když dítě poprvé uvidíš. Když si ho pochováš. Jestli ti voní. Jestli tě prostě chytlo za srdce. To samé u partnera. Pokud tam nevnímáš nějaké ale – tomu bych určitě věnovala pozornost.

Nicméně většina těchto dětí je sledována kromě pediatra také na neurologii. Právě tam bych konzultovala jeho zdravotní stav a prognózu.

ČÁST TŘETÍ

Jednou jsi mi říkala, že mnohem horší než drogy je pro miminko pobyt v ústavu, že ten ho zraní mnohem víc…

V prvních dnech a týdnech po narození se buduje základní architektura mozku miminka. Neurony v mozku miminka se začínají spojovat v obvody, a to obrovskou rychlostí (700 spojů za vteřinu). Množství neurospojů je však podle výzkumů jednoznačně ovlivněno prostředím.

Ukazuje se tedy, že problematické chování některých dětí v náhradní rodinné péči není tolik otázkou genů, ale často právě tím že dítě nemohlo vyrůstat v dostatečně podnětném rodinném prostředí v raném věku. To potvrzují i studie.

Takže se jako budoucí osvojitel nemám ptát pouze na zdravotní stav a prognózu dítěte, ale také na to, jak dlouho bylo samo v porodnici, nemocnici nebo ústavu?

Bohužel. Čím déle bylo miminko traumatizováno osamělým pobytem v některém z těchto zařízení, navíc v době, kdy si procházelo bolestivými stavy abstinenčních příznaků, tím hůř. Tím vyšší pravděpodobnost je, že se mu v budoucnu rozvine porucha citové vazby, která mimochodem v pubertě souvisí s vyšším výskytem závislého chování.

Nakonec z toho celého mám pocit, že se nemám bát tolik toho, že bych měla převzít do péče dítě od drogově závislé maminky. O mnoho důležitější se v tuto chvíli zdá, aby se tohle moje miminko dostalo co nejdřív do nějaké náruče, která mu v těch prvních dnech, týdnech pomůže vše nepříjemné dobře zvládnout.