U všech dětí pěstouni uváděli informaci, odkud děti do péče přijali.

Ze zdravotnického zařízení (porodnice, nemocnice) přišlo do PPPD celkem 67 % všech sledovaných dětí (656 dětí), z nich 94 % tvořili novorozenci (551 dětí) a děti do jednoho roku (68 dětí). V případě novorozenců jich byla většina umístěna do PPPD přímo z porodnice (99,6 % z novorozenců).

Skoro 13 % dětí přišlo do PPPD od svých rodičů (125 dětí) a dalších necelých 5 % od jiných příbuzných (47 dětí). Polovina dětí, která přišla od příbuzných, byla ve věku 1 až 3 roky (24 dětí), šlo tedy o malé děti, v 17 % to byly děti starší 6 let (8 dětí). Stejně tak od rodičů přicházejí do PPPD nejčastěji malé dětí, 51 % dětí bylo mladších než 2 roky. Další čtvrtina (24 %) dětí byla ve věku 3-5 let a poslední čtvrtinu tvořily děti straší 6ti let.

Z jiné PPPD za celé sledované období přišlo pouze 8 dětí (0,8 %).  Do PPPD byly přijímány i děti z ústavní péče. Většinu dětí, o kterých máme údaje, tvořily děti nízkého věku, je proto překvapivé, že z ústavní péče do PPPD přišlo více než desetina z těchto dětí (11,2 %).

Děti, které přišly do PPPD z ústavů (dětské domovy pro děti do 3 let, tzv. dětská centra a kojenecké ústavy, nebo ZDVOPy)

Jak již bylo zmíněno, 110 dětí (11,2 %) přišlo do PPPD z ústavní péče. Téměř polovina z nich (48 %) byla ve věku od jednoho měsíce do jednoho roku a dalších 5,5 % byly novorozenci. Otázku, proč bylo nutné, aby byly před umístěním do PPPD umístěny na nějakou dobu do ústavní péče, z našich údajů zjistit nedokážeme, ale dokážeme se podívat, zda byly tyto děti něčím odlišné od ostatních dětí.

V letech 2015-2020 přišlo do PPPD z ústavní péče 15-20 dětí ročně, nejednalo se tedy o výjimečné případy. Pokud spočítáme ze sledovaných dat podíl dětí, které prošly před umístěním do PPPD ústavní péčí z celkového počtu sledovaných dětí v každém kraji, potom největší podíl těchto dětí měl Olomoucký a Královéhradecký kraj – šlo o 20 % ze všech evidovaných dětí v daném kraji, které byly do PPPD umístěny v těchto letech. Okolo 14 % tvořily tyto děti ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (republikový průměr byl 11 %). Je ale třeba připomenout, že údaje nejsou reprezentativní z pohledu zobecnění závěrů na jednotlivé kraje.

Pokud porovnáme skupinu dětí, které přišly do PPPD z ústavní péče s ostatními dětmi, získáme domněnky o tom, které charakteristiky dětí mohou hrát roli v tom, proč prošly takto krátce ústavní péčí: je zde výrazně vyšší podíl dětí se sourozencem (29 % oproti 12 %) a lehce vyšší podíl dětí jiného než většinového etnika (34 % oproti 28 %).

Podíváme-li se na vliv abstinenčních příznaků, je vztah opačný – ústavní péči prošel menší podíl dětí, které podle pěstounů vykazovaly abstinenční příznaky, než je celkový podíl dětí s abstinenčními příznaky v datovém souboru (5,5 % oproti 17 %). Z toho můžeme usuzovat, že zdravotní stav dítěte není důvodem, proč jsou tyto děti před péčí pěstouna umístěny do ústavní péče. Důvodem by naopak mohla být skutečnost, že dítě je umisťováno se svým sourozencem, dalším důvodem může být jeho etnikum.

V praxi se objevují případy, kdy je dítě umístěno do ústavního zařízení spolu s matkou a teprve, pokud matka selže, je dítě umístěno do PPPD.

Děti, které přišly z jiné PPPD

Jednalo se o osm dětí, které pocházely ze 7 krajů (z Moravskoslezského kraje pocházely 2 děti). Všechny děti byly malé, čtyřem dětem bylo do jednoho roku, další čtyři byly starší jednoho roku, nejstaršímu dítěti byly 4 roky. Šlo o tři dívky a pět chlapců.

Pokud porovnáme skupinu těchto dětí s celým souborem dětí, pak tyto děti měly častěji zdravotní postižení (63 % oproti 16 %) a byly častěji jiného než většinového etnika (50 % oproti 28 %), méně častěji měly abstinenční příznaky (13 % oproti 17 %). Jde však o malý počet dětí, aby bylo možné usuzovat obecné závěry.

V praxi se stává, že důvodem přechodu dítěte z jedné PPPD rodiny do druhé PPPD rodiny může být situace, kdy pěstoun řeší akutní a neplánovaný zdravotní problém a nemůže se náhle starat o dítě. Objevují se i situace, kdy vybraný pěstoun není schopen zvládnou péči o dítě a je potřeba najít jiného.

Shrnutí:

• Nejčastěji se děti do PPPD dostávají z porodnice nebo nemocnice, což souvisí s jejich nízkým věkem.
• Jen v necelých 13 % přišly do PPPD děti přímo od svých rodičů.
• Polovina dětí, které přišly do PPPD od příbuzných, byly ve věku 1-3 roky.
• Z jiné PPPD přišlo pouze 0,8 % dětí (8 dětí), měly častěji zdravotní postižení a jiné etnikum.
• 11 % dětí přišlo do PPPD z ústavní péče, více než polovině z nich nebylo více než 1 rok. Ročně šlo o 15-20 dětí, nejde tedy o výjimky. Důvodem však nejsou abstinenční příznaky ani zdravotní stav dítěte.