V druhém rozhovoru s přechodnou pěstounkou Vandou jsme se soustředily na příběh holčičky, kterou přijala do péče v necelém roce z dětského centra. V tomto zařízení byla holčička bohužel umístěna pár týdnů po narození, takže pro ni změna prostředí byla velmi náročná. Holčička si z ústavu odnesla mnoho smutku, pocitu osamění, strachů a frustrace. Když se Vanda na holčičku „nacítila“, překvapilo ji, jak moc se holčička cítí ztracená, zmatená a osamělá. Vandu tyto pocity velmi zasáhly a postupně zasahovaly a pohlcovaly čím dál víc. Vnímala velmi silně zranění, která si dívenka přináší. Čím déle měla holčičku v péči, tím více pro ni byla péče náročnější. Vandě se totiž kvůli této zkušenosti otevřelo její vlastní trauma z raného dětství. Kdy ji jako novorozené miminko nechala biologická matka v porodnici.

Jak dopadl příběh holčičky? Jak se Vandě podařilo zaléčit zranění z raného dětství? Poslechněte si rozhovor a vše se dozvíte.

Zde najdete první část rozhovoru.

Tento podcast mohl vzniknout díky podpoře z dotačního programu Rodina, který financuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.