Blog

“Žadatele, kteří odmítnou dítě, nedáváme na konec seznamu!” Odpovědi krajských úřadů na položené otázky

Tímto bychom rádi navázali na článek s názvem „Jak dobře žít a využít dobu čekání na kouzelný telefon?“ Který najdete zde. Zajímalo nás, jak se na toto období dívají na jednotlivých krajích. Proto jsme každému krajskému úřadu položili tyto otázky.

  1. Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)
  2. Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?
  3. Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?
  4. Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele? Vřele ho vítáme.
  • Odpovědi z Plzeňského kraje najdete zde.
  • Odpovědí z Královehradeckého kraje najdete zde.
  • Odpovědi z Libereckého kraje najdete zde.
  • Odpovědi z kraje Vysočina najdete zde.
  • Odpovědi z Pardubického kraje najdete zde.
  • Odpovědi z Prahy najdete zde.
  • Odpovědi z Jihomoravského kraje najdete zde.
  • Odpovědi z Moravskoslezského kraje najdete zde.
  • Odpovědi z Olomouckého kraje najdete zde.
  • Odpovědi ze Zlínského kraje najdete zde.
  • Odpovědi ze Karlovarského kraje najdete zde.

Plzeňský kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne?  

Celou situaci s žadateli probíráme před vydáním rozhodnutí. Říkáme jim, že můžou zavolat na KÚ, rádi je uslyšíme, vysvětlíme aktuální situaci okolo adopce. Nemohou se ale na nás zlobit, když budeme používat fráze, „do adopce je velmi málo dětí, že jim rozumím, a ať jsou trpěliví, atd.“ Sami jim nechceme moc volat, protože jsou natěšení, že už pro ně máme děťátko. Také neděláme další setkání, abychom jim ulehčili čekání.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte? 

V současné době jim také nabízíme konzultaci, jestli nepřehodnotí požadavky na dítě, ale i formu náhradní rodinné péče. Jsou vždy seznámeni s pro a proti. V minulých letech jsme měli v evidenci přiměřený počet právně volných dětí do osvojení.

S delší dobou čekání na zprostředkování osvojení jsme se setkali až v průběhu minulého roku a také přemýšlíme o tom nejšetrnějšímu přístupu k žadatelům.

Pořádáme pravidelné Dny otevřených dveří, kam mohou přijít nejen zájemci o NRP, ale i již zařazení žadatelé o adopci, osobně probrat svoji osobní situaci.

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“? 

Samozřejmě se nám také stává, že žadatelé odmítnou námi vytipované dítě. Ale je to opravdu minimálně. Vždy se odborný panel snaží eliminovat případné odmítnutí, vše detailně probíráme.  S žadateli, kteří se necítí vytipované dítě převzít, se osobně setkávám i s kolegyní sociální pracovnicí a jsme moc rády, když jsou schopni, a hlavně ochotni sdělit důvody odmítnutí. Nikdy se na ně nezlobíme, je pro nás přínosné, když to sdělí dříve, než se na dítě naváží. I když neumí pohnutky vysvětlit, nemusí to být jen jejich racionální důvody, ale i něco intuitivního. Vyslechneme je a znovu probereme jejich představy o dítěti, které by rádi přijali.

V Plzeňském kraji nemáme žádný pořadník, vyhledáváme nejvhodnější náhradní rodiče k dítěti. U podobných rodin, ale přihlížíme i k délce čekání. Zatím nemáme rodiny, kteří by odmítli více dětí.

Žadatele, kteří odmítnou dítě, nedáváme na konec seznamu.

Královehradecký kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne?  

Rozumíme, že čas, kdy se čeká na natipování ke konkrétnímu dítěti, se může zdát někdy velmi dlouhé a pasivní čekání je tak velmi unavující. Ušli jste už dlouhou cestu, a přesto jste na začátku toho všeho, na začátku změny ve Vašich životech. Věřte, že po celou dobu o Vás KUKHK ví, pružně zvažuje vaše osoby ke konkrétním dětem, kterou jsou nahlášeny do evidence, případně se takové děti chystají ke zprostředkování. Vždy se zvažuje spousta proměnných a je důležité se s nimi vypořádat. KUKHK skutečně pokaždé nekontaktuje budoucího osvojitele, že byl zvažován k určitému dítěti, že byl například tipován i k dítěti v jiném kraji. Takový osvojitel je v podstatě osloven až po shodě všech účastníků, kteří jsou v týmu pracovní skupiny pro NRP KUKHK, aby sám následně zvážil.

Není skutečně v našich silách denně odpovídat na telefonáty typu „už“, či „proč ne“, ale nebráníme se telefonátu, kdy skutečně v nepravidelných intervalech, s určitým časovým odstupem, se dotážete, pro jaké děti nyní rodiny zvažujeme. Budou Vám poskytnuty zevrubné informace, abychom příliš neodhalovali identitu samotných dětí, ale Vás ujistili, že čas využíváme velmi aktivně a stále se s Vámi počítá. A Vy se tak dokážete i trochu přenést do konkrétnější roviny v příběhu nějakého dítěte.

Dovolte mi odpovídající přirovnání, kdy pacient čeká v ordinaci a dlouho se neotevírají dveře z ordinace. Jak je uklidňující, když sestra otevře dveře a sdělí, ještě chvíli vydržte, víme o Vás, přijdete brzy na řadu…Tak takové ujištění bychom Vám také nyní rádi předali.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Tak, jak se vyvíjí naše společnost, vyvíjíme se logicky i my sami. Naše vlastní děti nám odrůstají, případně i my měníme své postoje, pohledy, proměňuje se naše rodina, názory. Zvažujte tedy i Vaší případnou otevřenost, či širší toleranci k dětem, které k Vám mají přijít do rodiny. Pak ale doporučujeme: velmi kriticky zvažujte, zda jste schopni posunout hranici ve věku dětí, v počtu dětí, v etnické toleranci, ale buďte upřímní hlavně sami k sobě a zodpovědní nejen k sobě, ale i k Vaší rodině a k přijatým dětem. Položte si otázku, zda takové dítě skutečně přijmete a dokážete ho opečovávat a přijímat takové, jaké je a dovést k jeho samostatnosti. 

Čas čekání se tak naplní a on ten „kouzelný telefon“ skutečně někdy zavrní. A dále bude vše ve Vašich rukách.

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Krajský úřad nedisponuje žádnými pořadníky čekatelů, vždy skutečně zvažuje všechny zařazené pěstouny, či osvojitelé tak, jako bychom je vyrovnali do jedné řady, ta řada je vždy první 😊.

Pokud odmítnou dítě, mají pro to zajisté konkrétní opodstatnění a my se vždy takovými důvody, proč odmítli, budeme zabývat. Je možné, že díky tomu dojde i k upřesnění jejich představ. Skutečně nemusí mít nikdo obavy, že na ně budeme pohlížet jako na partnery, kteří jsou nespolehliví, či vybíraví. Rozhodujete přeci o svém dalším životě, je to život VÁŠ.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele, vřele ho vítáme. 

Doporučujeme sledovat různé sociální sítě s profily dětí, kde např. v rubrice „Hledáme Vás, mámo, táto“ apod., jsou vydávány příběhy dětí (anonymizované), kterým KU celé ČR chtějí zprostředkovat rodinu a nedaří se jim dlouhodobě takovou nalézt. Je zapotřebí ale vždy komunikovat se svým KU a KU dítěte. Čas je také dobré využít k nasdílení praxe jiných náhradních rodičů, je možné kontaktovat doprovázející organizace ve Vaší lokalitě, která Vám může nabídnout i různé společné aktivity, sdílen, programy, rozšířit si povědomí o NRP.

Liberecký kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne?  

Již v průběhu řízení o zařazení do evidence s žadateli mluvíme o tom, že mají možnost se kdykoliv obracet na svou sociální pracovnici KÚ (která s nimi spolupracuje v průběhu celé žádosti), a to i po zařazení do evidence. Informujeme je o jejich povinnosti kontaktovat ji, v případě závažných změn na jejich straně, (zákonná povinnost oznamovat změny, které nastaly oproti situaci při zařazení do evidence) a současně je informujeme o tom, že se mohou kdykoliv ozvat s dotazem na stav zprostředkování, a to e-mailem nebo telefonicky. Konkrétně je vybízíme ke kontaktu minimálně jednou za půl roku, ideálně jednou za tři měsíce. Někteří žadatelé volají každý měsíc. Žadatelům při telefonickém kontaktu dáváme zpětnou vazbu-jednak k jejich žádosti (zda již byli projednáváni k dítěti), jednak k obecné situaci ve zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (jaký je zhruba počet projednávaných dětí v daném roce, zda se doba „čekání“ prodlužuje nebo zkracuje), popř. odpovídáme na další dotazy žadatelů.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte? 

Toto téma je s žadateli průběžně diskutováno od počátku řízení na krajském úřadě. Žadatelé jsou informováni, že mohou kdykoliv upravovat svou představu o tom, o jaké dítě by byli schopni a ochotni pečovat. Od úvodního jednání na krajském úřadě a potom podrobně v průběhu přípravy k přijetí dítěte do rodiny dostávají žadatelé zpětnou vazbu k jejich představě o dítěti z hlediska toho, zda je pro děti těchto charakteristik potřeba náhradní rodinné péče. Žadatelům je opakovaně vysvětlováno, že čím užší „kritéria“ u své představy nastaví, tím delší bude doba, než se objeví dítě, které jejich kritériím bude odpovídat a budou k němu moci být projednáni jako potencionální náhradní rodiče. Jediným limitem v omezení představy žadatelů je pro krajský úřad výsledek odborného posouzení žadatelů – jejich možností o dítě dle jejich představ pečovat a vychovávat v zájmu tohoto dítěte – např. omezení věku dítěte z důvodu zdravotního stavu žadatele. Krajský úřad téma změny představy o dítěti otevírá průběžně při kontaktech s žadateli, vždy pak při osobním jednání na krajském úřadě v rámci aktualizace. Tu máme nastavenu na dobu tří let – pokud se do té doby nedaří zrealizovat zprostředkování, probíhá osobní setkání s žadateli a nové posouzení zdravotního stavu, dle aktuální situace i další aktualizace.

Součástí představy o dítěti je i přijetí dítěte z jiného kraje – opět od počátku s žadateli tuto variantu projednáváme a v praxi i ke zprostředkování mezi kraji dochází (i přijetí dětí z jiných krajů i naše děti jsou předávány žadatelům z jiných krajů).

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Mluvíme s žadateli o tom, že se nejprve budou seznamovat s informacemi ze spisu dítěte a již v této fázi mají prostor pro zvážení, zda se s dítětem chtějí setkat. Necháváme žadatelům prostor být o samotě, pokud to potřebují, promluvit si v páru. Pokud se rozhodnout jít dál, obdrží oznámení o vytipování a mají první setkání s dítětem a tím, kdo o něj pečuje domluvené. Další setkávání si domlouvají žadatelé sami. Během této doby je jim k dispozici klíčová pracovnice přechodných pěstounů nebo pracovník zařízení (někde vychovatel, někde sociální pracovnice, někde ředitel). Opět všichni počítají s tím, že se na ně budou žadatelé obracet s dotazy, žádostí o radu, takto je to i prezentováno žadatelům a při seznámení znovu opakováno. Rovněž je dána nabídka konzultovat cokoliv s naší psycholožkou, žadatelé to v minulosti i využili.

Pokud by žadatelé došli k závěru, že nechtějí konkrétní dítě přijmout (vědí, že se v této fázi rozhodují, zda podají návrh k soudu nebo sdělí, že nepodají), nabízíme jim opět osobní setkání a možnost si o tom popovídat. Často vede setkání s konkrétním dítětem a jeho odmítnutím k úpravě v představě žadatelů o dítěti, které by přijali. I při přípravě i po odmítnutí dítěte žadatele opakovaně ujišťujeme, že toto neznamená žádné „zařazení na konec řady“. Nebereme to jako „selhání“ žadatelů, ale jako zodpovědné uvážení a rozhodnutí odpovídající tomu, že jde o celý další život dítěte a jejich.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele, vřele ho vítáme. 

Doporučuji žadatelům neobávat se obrátit se s dotazy, pochybnostmi nebo úvahami o změnách k představě o dítěti na jejich sociální pracovnici a probrat je. Rovněž doporučuji si průběžně získávat další informace k náhradní rodinné péči a dětech, které potřebují novou rodinu a mít tak možnost v průběhu čekání přemýšlet dál o svých představách o dítěti a svých možnostech. Lidé se ve svých názorech a postojích mění a vyvíjejí, je možné, že to, co pro Vás bylo nemyslitelné na začátku celého procesu, může být zcela jiné po dvou, třech letech cesty k náhradnímu rodičovství.

Kraj Vysočina

Mají se občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne?

 Určitě ano, zejména pokud se v rodině žadatelů udály nějaké změny, které by mohly mít vliv na zprostředkování NRP, nebo cítí potřebu informovat se o aktuální situaci. Zájmu o informace rozumíme, vítáme jej, a proto pro žadatele pořádáme skupinová setkání zařazených žadatelů. Pracovníci krajského úřadu jim představí vývoj situace v oblasti NRP, mohou se zapojit do panelové diskuse a nebo využít možnosti individuálně konzultovat svoji situaci se sociálními pracovníky i s psychology.  Mohou svá témata vzájemně sdílet s dalšími žadateli. Po této diskusi vždy následuje vzdělávací seminář s odborníkem z oblasti NRP. Žadatelům nabízí možnost individuálního provázení (formou osobních setkání i mimo prostory krajského úřadu). Bližší informace k této aktivitě rádi sdělíme telefonicky popř. po e-mailu.

Mají zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte? 

Žadatelé jsou po celou dobu procesu odborného posouzení motivování k tomu, aby do hloubky promýšleli své nastavené limity a k tomu je povzbuzujeme i v průběhu jejich čekání na zprostředkování NRP. Jistě je může v jejich zvažování ovlivnit i setkání s pěstounskou či osvojitelskou rodinou, která již o děti v NRP pečuje, případně setkání s odborníkem z této oblasti. Své úvahy mohou následně konzultovat s pracovníky krajského úřadu.

JJak se krajský úřad staví k tomu, když si zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Předně je potřeba zdůraznit, že žadatelé se nemusí obávat, slovo „seznam“ píšete správně s uvozovkami, protože fakticky žádný neexistuje.

Jedním z hlavních úkolů odborného posouzení je samozřejmě těmto rizikům předcházet a najít pro dítě náhradní rodinu, která bude dostatečně tolerantní k jeho projevům a bude schopná citlivě naplňovat jeho potřeby. Pokud však žadatelé v průběhu seznamování s dítětem vyhodnotí, že by péče o dítě byla nad jejich možnosti, síly a realizovala by se na úkor dětí, které již v rodině vyrůstají, mají právo zprostředkování dítěte do rodiny odmítnout. Za toto jejich rozhodnutí, které je i pro samotné žadatele velmi těžké, je pak samozřejmě nijak nesankcionujeme a plně s nimi nadále v procesu zprostředkování pro další potřebné děti počítáme.

Je potřeba ale uvést, že bychom neradi, aby žadatelé apriory účelově zvyšovali svoji otevřenost, aniž by to odpovídalo jejich skutečnému vnitřnímu nastavení či opravdové míře jejich tolerance k charakteristikám dítěte, pouze z důvodu výhledu na rychlejší proces zprostředkování.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele, vřele ho vítáme. 

Zařazeným žadatelům doporučujeme nadále žít co nejkvalitněji svůj osobní život a věnovat se rozvoji mezilidských vztahů a aktivitám, které je těší a naplňují. V náročném období čekání na zprostředkování dítěte do NRP mohou využít aktivit realizovaných Krajským úřadem Kraje Vysočina (v oblasti NRP i rodinné politiky obecně), kde mohou navázat také osobní kontakty s dalšími žadateli v obdobné životní situaci.

Pardubický kraj

Mají se občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne? 

S našimi žadateli jednáme v tom smyslu, že mohou kdykoliv volat a informovat se na stav jejich žádosti. Někteří volají pravidelně, vědí termíny jednání Aktivu (skupina pro párování). My jim předáme informace, zároveň z naší strany jsme rádi, protože se můžeme doptat na aktuální situaci v jejich rodině. Také vnímáme tyto telefonáty jako určitý projev zájmu o danou problematiku, ovšem neznamená to nějaké upřednostnění.  

Mají zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Z našeho pohledu je rozšíření specifik přijatého dítěte možné, ale vždy nás zajímá motivace k této změně, tak aby nedošlo k „toleranci“ z důvodu urychlení přijetí dítěte „za každou cenu“. O přání změnit toleranci vždy s žadateli hovoříme a zjišťujeme dZ našeho pohledu je rozšíření specifik přijatého dítěte možné, ale vždy nás zajímá motivace k této změně, tak aby nedošlo k „toleranci“ z důvodu urychlení přijetí dítěte „za každou cenu“. O přání změnit toleranci vždy s žadateli hovoříme a zjišťujeme důvody, protože je možné, že s ohledem na výsledky odborného posouzení by možná změna byla ohrožující pro jejich rodinný systém. Na druhou stranu k rozšíření tolerancí k přijatému dítěti může vzejít i ze strany krajského úřadu. Jde především o situace, kdy projednáváme konkrétní dítko a vnímáme potenciál u zařazených žadatelů, kteří mají představu o dítěti jinou. V takové situaci oslovíme zájemce sami a projednáváme s nimi možnou změnu.      

JaJak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

KKdyž zájemci odmítnou nabízené dítko neznamená to, že bychom je posouvali někam „na konec“. Vnímáme to naopak jako pozitivum, že dokáží si obhájit nějaký limit, ale zároveň je to pro nás impuls k jednání a více si vyjasnit specifika přijatého dítěte. Máme ojedinělou zkušenost, že žadatelka odmítala opakovaně dítka, což nás vedlo k zjišťování nejen limitů žadatelky, ale i motivace k přijetí dítěte a zjišťování více informací, proč k odmítání opakovaně docházelo. Ale to je opravdu výjimečné.. 

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele, vřele ho vítáme. 

Nejen v rámci přípravy, ale i po zařazení je žadatelům doporučeno, aby navázali spolupráci s NNO a to nejen z důvodu budoucího uzavření dohody o doprovázení, ale také možného zapojení se do dobrovolnických aktivit, zaměřených na NRP. 

Výše je popsaná situace především u zájemců o pěstounskou péči. Stejně ovšem hovoříme i s žadateli o osvojení, kde je bohužel čekací doba mnohem delší než u pěstounské péče. Jen v rámci navázání spolupráce s NNO jim předáváme informace o konkrétních organizacích, kteří se touto formou NRP zabývají (mezi nimi je také organizace Dobrá rodina).

Praha

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč ano/ne?

Žadatelům již při převzetí rozhodnutí sdělujeme, že mají možnost jednou za čas se ozvat a pozeptat se, jaká je v oblasti osvojení situace. Vzhledem k tomu, že máme rok od roku čím dál méně dětí hlášených do evidence pro osvojení, aktuálně je to k dnešnímu dni pouze 8 dětí a 5 dětí přímo z porodnice a máme přijato již 69 nových žádostí o osvojení, je především na žadatelích, jak jsou ke specifikům a potřebám dětí otevřeni. Pokud žadatelé zavolají, hovoříme s nimi zcela otevřeně, ví, že mohou své představy eventuálně upravit, ví, že budou samozřejmě nějakou dobu v evidenci čekat, že i oni budou o rok či dva starší, když je budeme oslovovat, takže by bylo třeba v průběhu času vhodné zvýšit i věk přijímaného dítěte atd.

Pozitivním je skutečnost, že máme žadatele, kteří mají zejména toleranci k menšinovému etniku a ty posíláme do různých krajů v republice, jinak by se určitě doba čekání u žadatelů, kteří mají představu přijmout dítě pouze majoritního etnika, hodně prodloužila. Není problém, když se v období tzv. čekání žadatelé ozvou a domluví si i osobní schůzku, vše s nimi opakovaně otevřeně probereme a seznámíme je s aktuální situací v oblasti osvojení.

Jak se kJak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Určitě to nebude tak, že bychom žadatele dál neoslovovali a založili jejich spis někam do šuplíku a nic se nedělo. Určitě budeme chtít ze strany žadatelů vysvětlení, proč se takto konkrétně rozhodli a zda mají potřebu na základě této zkušenosti své představy nějak upravit, zda z anamnézy dítěte je pro ně něco neakceptovatelné apod. Domnívám se, že je zcela na místě, aby se žadatelé ke svému negativnímu postoji vyjádřili, abychom pro jejich další výběr ke konkrétnímu dítěti, jsme byli tzv. v obraze. 

Jihomoravský kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)

Ano, určitě jsme rádi, když se žadatelé v průběhu čekání na „kouzelný telefon“ v rozumných časových intervalech (např. 1 x za 3 měsíce) ozývají. Jejich telefonát či email je pro nás signálem, že jsou stále připraveni a motivováni pro přijetí dítěte. Na dotaz obdrží žadatelé od pracovníků krajského úřadu informaci, zdali popř. kolikrát už byli od zařazení do evidence projednáváni k nějakému dítěti. V našem kraji jsou žadatelé v průběhu celého procesu posouzení jejich žádosti a v souladu se zákonem také vedeni k tomu, aby hlásili podstatné změny, které se udály v jejich životech (zdravotní stav, změna zaměstnání či socioekonomických podmínek, rozvod či rozchod s partnerem, narození vlastního dítěte apod.).

Po uplynutí doby cca 3 let od zařazení do evidence jsou žadatelé automaticky osloveni „jejich sociální pracovnicí na KrÚ“ s nabídkou na aktualizační pohovor s psychologem. Na tomto pohovoru mohou podrobně prodiskutovat stav jejich žádosti, případnou změnu ve svých představách o dítěti a dostanou také informaci o aktuální situaci v NRP v našem kraji.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Žadatelé mohou své představy o přijatém dítěti pozměnit kdykoliv, jen je potřeba tuto skutečnost sdělit i KrÚ JMK, aby tyto změny mohly být zaevidovány a zaznačeny do spisu. Je však potřeba zdůraznit, že změna představ o děťátku by neměla být účelová (tzn. že by neměla být motivována výlučně tím, že si žadatelé přejí zkrátit „dobu čekání“ na kouzelný telefon), ale měla by vycházet především z vnitřního nastavení žadatelů a jejich přesvědčení, že takové dítě skutečně dokáží přijmout.

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Úvodem je potřeba říci, že nic takového jako seznam (ve smyslu pořadníku) žadatelů neexistuje. Vždy vybíráme z evidence žadatelů, kde mají všichni stejnou šanci na to, že budou zařazeni na poradní aktiv, samozřejmě pouze v případě, že jsou vhodnými náhradními rodiči (z hlediska svých osobnostních rysů a rodičovských kompetencí) pro konkrétní dítě.

Žadatelé mají samozřejmě právo přijetí konkrétního dítěte odmítnout, a to hned v několika fázích:

  • V počáteční fázi po získání základních informací o dítěti v rámci „kouzelné telefonu“
  • Ve fázi seznámení se s kompletní dokumentací dítěte u nás na KrÚ JMK
  • V konečné fázi, kdy jsou seznámeni s kompletní dokumentací dítěte a je jim vydáno „Oznámení o vhodnosti“, které je opravňuje se s dítětem osobně seznámit.

Odmítnutí samo o sobě zcela jistě nezakládá žadatelům do budoucna na žádný „handicap“, ale určitě bychom rádi porozuměli důvodům, proč se tak stalo. Informace o motivu odmítnutí jsou pro nás důležité zejména proto, abychom je mohli zohlednit při dalším „párování“ a eliminovali tak možnost ev. dalšího odmítnutí dítěte žadateli.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele, vřele ho vítáme. 

Žadatelům, kteří jsou zařazení v evidenci osvojitelů či pěstounů můžeme doporučit, aby byli v kontaktu se systémem NRP (KrÚ, NNO, sociální sítě, různá setkání s odborníky či těmi, kteří jíž jsou náhradními rodiči) a prohlubovali své znalosti z této problematiky, popř. pracovali na vlastním rozvoji (např. na posilování rodičovských kompetencí).

Moravskoslezský kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)

Není potřeba, aby se žadatelé ozývali, krajský úřad má přehled o zařazených žadatelích a v případě zprostředkování zvažuje všechny možnosti. Pouze v případě, že nastala jakákoliv rozhodná změna u žadatelů či přehodnotili své postoje, je žádoucí, aby se obrátili jak na svůj OSPOD, tak informovali krajský úřad. Myslí se tím změny ve skutečnostech a podmínkách, které byly v průběhu procesu posuzování žadatelů předmětem tohoto posuzování, např. zdravotní stav, rodinný systém a další podmínky, jak vyplývá zejména z ustanovení § 27 a související v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Žadatelé by měli zvažovat, jakému dítěti jsou schopni nabídnout domov a lásku bez ohledu na zájem žadatelů, poněvadž pak již nejde prioritně o uspokojení zájmů a potřeb dítěte, ale o uspokojení zájmu žadatelů.

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Seznam nemá žádný začátek ani konec, ke každému dítěti jsou v závislosti na jeho potřebách vytipováváni žadatelé ze všech zařazených žadatelů v evidenci žadatelů. Jestliže jsou žadatelé zařazeni do dané evidence, pak právní úprava na základě posouzených skutečností u jednotlivých žadatelů předpokládá, že žadatelé přistupují ke zprostředkování odpovědně, neboť jak bylo řečeno, primární je zájem dětí, nikoliv žadatelů. S touto zásadou jsou žadatelé seznamování od počátku celého procesu posuzování a násl. zprostředkování.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele? Vřele ho vítáme.

Zcela jistě je nanejvýš žádoucí, aby se žadatelé průběžně seznamovali s názory, trendy a nové pohledy  v oblasti náhradní rodinné péče. Vzhledem k tomu, že cílem celého procesu je i ze strany žadatelů nezbytnost sledovat tuto oblast, pak lze toto meziobdobí využít k sebevzdělávání a osvojování si dalších potřebných vědomostí, které následně budou využity pro výkon činnosti žadatelů zařazených do příslušné evidence.

Ještě bych chtěla zmínit, že všem našim žadatelům je v rámci osobního předání rozhodnutí o zařazení v rámci projektu nabídnut pracovník, který provází žadatele dalším procesem – u pěstounů až do uzavření dohody o výkonu pěstounské s doprovázející organizací, u osvojitelů až do konečného rozhodnutí o osvojení. Jedná se o zkušené pracovníky, kteří se orientují v oblasti náhradní rodinné péče (sami jsou pěstouny, působí v přípravách PRIDE apod.) a jsou poté osobně či telefonicky v kontaktu s žadateli. S pracovníky provázení máme pravidelné schůzky, kde je informujeme o dětech, kterým je potřeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči. Pracovníci poté informují žadatele o situaci na krajském úřadu, opakovaně s nimi hovoří dětech, které by byli ochotni přijmout. Žadatelé tedy mají průběžně aktuální informace z krajského úřadu a my zase ze zpráv pracovníků provázení máme aktuální informace o situaci žadatelů. Nejvíce žadatelé provázení vnímají jako potřebné v období, kdy je vytipujeme ke konkrétnímu dítěti a oni mají v podstatě neustálou podporu a pomoc ze strany pracovníků provázení.

Olomoucký kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)

Ano, zavolat mohou kdykoliv cítí potřebu dozvědět se cokoliv nového či aktuálního o své žádosti o zprostředkování NRP (např. informace o tom, zdali byli již projednáváni v našem zprostředkovacím panelu případně rozesílání k projednání do jiných krajů pro dítě dle jejich nastavení, informace o celkovém počtu zprostředkovaných osvojení za daný rok v našem kraji apod.). Někteří si domlouvají i osobní setkání se sociálním pracovníkem / psychologem za účelem projednání možného rozšíření či změny v jejich nastavení na přijímané dítě a v jejich očekáváních.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Ano, stává se to. Žadatelé obvykle po nějaké době od zařazení do evidence proklamují větší toleranci k některým specifikům na straně dítěte (etnickým, zdravotním, zátěž v anamnéze dítěte apod.)

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Ne, k takové situaci na Krajskému úřadě Olomouckého kraje nedochází, protože v této oblasti není veden žádný „pořadník“. Vždy se ale se žadateli následně při jednání s psychologem a sociálním pracovníkem reflektují subjektivní důvody a příčiny jejich odmítnutí v porovnání s mírou jejich objektivní relevance a možné rizikovosti daného zprostředkování. Téměř vždy poté dojde k následnému upřesnění nastavení žadatelů ve vztahu k přijímanému dítěti. Jsou schopni lépe určit, pro jaké dítě nemají být v budoucnu vytipováni.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele? Vřele ho vítáme.

Každý prožívá období „čekání na dítě“ jinak, není žádná dobrá univerzální rada. Doporučujeme se informovat o novinkách v oblasti náhradní rodinné péče, případně se účastnit akcí, které pořádáme v rámci prorodinné politiky a kde jsou vždy přítomni pracovníci ať již z krajského úřadu nebo obcí případně organizací, které svou činnost mají zaměřenou na oblast náhradního rodičovství, kteří mohou poskytovat konzultace a rady.

Zlínský kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)

Průběžnou komunikaci s budoucími osvojiteli či pěstouny vítáme – zejména pokud dojde k novým skutečnostem. Ale i pokud se nic nezměnilo, nabízíme možnost kontaktu s námi – přiblížíme jim aktuální situaci při zprostředkování aj. otázky.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

V tomto zůstáváme obezřetní. Snažíme se respektovat jejich rozhodnutí k cílové skupině přijímaných dětí v době zařazení. I tak se s budoucími osvojiteli či pěstouny bavíme o tom, že je možné měnit tolerance vůči přijatému dítěti/dětem, ale měli by to mít zvnitřnělé. Neměl by být rozhodující faktor jen čekací doba na zprostředkování NRP. Pokud přichází s návrhem na změnu charakteristiky a tolerancí vůči přijatému dítěti, mapujeme, co je k tomu vedlo a jak se k této otázce staví ostatní členové domácnosti.

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Žádný seznam ani pořadník nevedeme. Respektujeme vždy jejich rozhodnutí. A v případě, že se rozhodnou s dítětem neseznamovat, pracujeme s nimi i nadále pro další možnosti. Jiné je to u PPPD – tam zkoumáme důvody odmítnutí, ale v praxi se nám nestává, že by odmítali přijetí dětí (jen náhlé změny zdravotního stavu aj.).

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele? Vřele ho vítáme.

Nebát se ozvat krajskému úřadu (OSPODu), ale i dalším subjektům věnujícím se podpoře náhradních rodin, sdílet mezi sebou své prožitky.

Karlovarský kraj

Mají se žadatelé v době čekání na kouzelný telefon občas ozvat na krajský úřad? Proč? (ano/ne)

Již při úvodním jednání na krajském úřadě s žadateli o zařazení do evidence mluvíme o tom, že mají možnost se kdykoli v průběhu řízení obracet na příslušnou referentku, která s nimi spolupracuje v průběhu celého správního řízení, kontaktovat ji samozřejmě mohou i po zařazení do evidence. Informujeme je o jejich zákonné povinnosti oznamovat nám změny, které nastaly oproti situaci při zařazení do evidence a dále je informujeme o tom, že se mohou kdykoli telefonicky nebo e-mailem dotázat na stav zprostředkování. Žadatelům při kontaktu vždy podáme zpětnou vazbu k jejich žádosti.

Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?

Představy žadatelů konzultujeme již na úvodním jednání. Žadatelé jsou informováni, že mohou kdykoli upravovat svoji představu o tom, o jaké dítě jsou schopni a ochotni pečovat. Od úvodního jednání a později i v průběhu přípravy k přijetí dítěte do rodiny dostávají žadatelé zpětnou vazbu k jejich představě o dítěti z hlediska toho, zda je pro děti těchto charakteristik potřeba náhradní rodinné péče. Žadatelům je opakovaně vysvětlováno, že čím „užší kritéria“ u své představy nastaví, tím delší může být doba, než se objeví dítě, které bude jejich kritériím odpovídat a budou k němu moci býti projednáváni jako náhradní rodiče. Krajský úřad téma změny představy o dítěti otevírá průběžně při kontaktech s žadateli, vždy pak při osobním jednání na krajském úřadě v rámci aktualizace.  

Jak se krajský úřad staví k tomu, když si žadatelé zkusí nechat větší otevřenost žádosti (větší toleranci ohledně možností přijatého dítěte např. k etniku), ale pak nějaké dítě odmítnou? Budou zařazeni na konec „seznamu“?

Krajský úřad nedisponuje žádnými „pořadníky“ žadatelů, ke konkrétnímu dítěti zvažujeme všechny zařazené pěstouny nebo osvojitele. Již ve fázi seznamování se spisem dítěte mají žadatelé prostor pro zvážení, zda si přejí osobní seznámení. Pokud žadatelé odmítnou dítě, mají k tomu jistě své důvody, které později na dalším jednání probíráme. Díky tomu dojde i k upřesnění představ žadatelů, nemusejí mít tedy obavy, že bychom na ně nahlíželi jako na partnery, kteří jsou nespolehliví či vybíraví.

Máte-li pro toto období nějaké doporučení pro žadatele? Vřele ho vítáme.

Žadatelům doporučujeme, aby toto období smysluplně využili k dalšímu sebevzdělávání a získávání potřebných vědomostí a dovedností.  Žadatelům, kteří jsou zařazení, doporučujeme, aby byli v kontaktu se systémem NRP (KÚ, ORP, NNO) a průběžně se seznamovali s názory a trendy v oblasti náhradní rodinné péče.

Aktivity projektu Budeme rodinou náhradní! Získání nových náhradních rodičů, podpora rodin se svěřenými dětmi, jsou podpořeny z dotačního programu Rodina.
Rubriky