Sexualita
A2021/0991-SP/PC, Lektor: Mgr. Lucie Kašová
Vzdělávací program se zaměřuje na téma sexuality v kontextu vývoje dítěte a respektu k jeho intimitě. Ujasňuje jaké vývojové fázi odpovídá určitý typ chování dětí i jak rozpoznat adekvátní a neadekvátní projevy dětí, ať již mezi vrstevníky, směrem k dospělým, v soukromí či na veřejnosti. Nabízí rady pro vhodnou komunikaci s dětmi i jak děti i dospívající informovat o bezpečí v tématu sexuality. Pracovníkům, kteří spolupracují s dětmi i rodinami, v oblasti sociálně právní ochrany, náhradní rodinné péče, sociálních služeb či v dalších pomáhajících profesí ukáže, jak správně porozumět dětem v této oblasti i jak poskytnout vhodnou intervenci rodině.
Jak rozpoznat potřebu pomoci v NRP
A2022/0565-SP/PC, Lektor: Mgr. Eliška Kotrbatá
Kurz rozpoznáni potřeby pomoci se soustředí na poskytnutí ucelených informací o vývoji dítěte a jeho možných odchylek tak, aby pracovníci pracující s rodinou byli schopni rozpoznat potřebu další podpory rodiny. Věnuje se rozlišení pojmů normální (normový) vývoj a odlišný vývoj, a pojmům které se s touto problematikou pojí. Klade důraz na ukotvení obrazu běžného dítěte a pochopeni základních potřeb dětí a projevů chovaní v různých etapách vývoje. Tento obraz poskytne pracovníkům základní minimum, ze kterého mohou vycházet při hodnoceni, zda dítě potřebuje další intervenci. Seznámí účastníky s normálním vývojem dítěte a provázanosti jednotlivých etap. Zaměřuje se na vývoj v ránem věku, kdy je intervence nejefektivnější a může tak poskytnout zásadní změny. Zahrnuje informace o důležitých motorických i psychických milnících ve vývoji, s následným zasazením do kontextu náhradní rodinné péče a nejčastěji se vyskytujících obtíží. Účastník bude schopen porovnat rozdíl mezi běžným vývojem a všimnout si případné odlišnosti ve vývoji dítěte v NRP. Setká s pojmy attachment, úzkost, strach, projevy agrese, motorické a řečové opoždění nebo opožděný psychicky vývoj. Kurz odpovídá na otázku, jak poznat dítě a rodinu, u které je třeba větší pozornost a pomoc od odborníka, i jak citlivě komunikovat s rodinou a motivovat ji k další práci s dítětem.
Domácí násilí v kontextu náhradní rodinné péče
A2022/0373-SP/PC, Lektor: Mgr. Ivana Svozilová
Ve vzdělávacím programu se seznámíte s obsahem pojmů domácí násilí a týrání s jejich příznačnou dynamikou. Dozvíte se, jak je možné pomoci osobě ohrožené domácním násilím vykázáním násilné osoby ze společného obydlí, posléze prodloužením doby, po kterou se nesmí vykázaná osoba navrátit a řešení situace občanskoprávní cestou. Budou vám popsány praktické postupy práce policie, intervenčního centra či orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bude hodnocena efektivita řešení cestou přestupkového či trestního řízení. Zaměříme se na to, proč osoba ohrožená domácím násilím v násilném vztahu setrvává, jak mohou celou situaci vnímat děti a jaké má domácí násilí dopady na všechny zúčastněné. Budete si moci vyzkoušet, jak je obtížné se při podezření na domácí násilí fundovaně a citlivě ptát, aby bylo možné zjistit a vyhodnotit skutečný stav. Dále si vyzkoušíte sestavení individuálního bezpečnostního plánu pro zadanou situaci. Vzdělávání bude pojato jak teoreticky, tak prakticky, s mnoha příklady a zkušenostmi z praxe, přičemž bude výklad uzpůsoben specifikům práce sociálního pracovníka.
Krizová intervence
A2022/0449-SP/PC, Lektor: Mgr. Lucie Kašová
Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Techniky i metoda krizové intervence jsou součástí krizové pomoci. Náročné a zátěžové situace, ústící někdy až ke krizi, k lidskému životu nerozlučně patří. Tyto situace obsahují ale také pozitivní potenciál a mohou se stát zdrojem osobnostního růstu. Zaměřenost krizové intervence pro sociální pracovníky ve vzdělávacím programu bude na zprostředkování interakcí mezi klienty a jejich sociálním prostředím, obnovení nebo udržení rovnováhy mezi požadavky sociálního prostředí a kapacitou klienta v krizové situaci.
Krize má svou dynamiku, vznik a vývoj. V rámci vzdělávání se podíváme na řešení krize jako procesu, který má určité zákonitosti a fáze, které na sebe navazují. Je-li krize součástí našich životů, tak jak o ní hovořit a jak jí porozumět? Jak pracovat s emocemi, které tyto situace doprovází a o jaké zdroje sociálního pracovníka se můžeme v krizové intervenci opírat? Nahlédneme společně na možnosti podpory a sebepéče, které ke krizové intervenci neodmyslitelně patří, abychom předešli syndromu vyhoření. Na kurzu se také budeme věnovat krizovým situacím dle vývojové etap v životě jednotlivce. Nahlédneme i do tématu etiky v oblasti krizové intervence.
Komunikace s manipulativním klientem
A2022/0486-SP/PC, Lektor: Mgr. Lucie Kašová
Poznáte manipulativní jednání? Za začátku to začíná jako nevinná konverzace, ale postupně se může jednání protáhnout do nekonečné spirály a vás to jen psychicky táhne dolů, protože nad danou situací neustále přemýšlíte. Jak manipulativní jednání poznat a následně ustát? Jak zůstat u svých potřeb a nenechat se „vykolejit“? Na semináři budeme zkoušet, jaké kroky můžeme využívat pro komunikaci s manipulativním klientem a při tom ho neponížit.
Trauma v rodině
A2022/0487-SP/PC, Lektor: Mgr. Igor Nosál Ph.D.
Vzdělávací program se zaměří na úvod do problematiky komplexního vývojového traumatu a souvislosti, které s sebou přináší do života rodiny. Účastníci si upřesní, jak si správně vyložit označení „komplexní a vývojové“. Zaměříme se především na možné komplikace a těžkosti, které tento druh traumatu přináší do rodinného systému. Na základě konkrétních zkušeností účastníků se budeme věnovat popisu možných příčin a důsledků komplexního vývojového traumatu a jeho otiskům v mezilidských vztazích. Teoretická část účastníky seznámí také s působením komplexního vývojového traumatu na lidský mozek a jeho fyziologické projevy. Program vedle rozsáhlé praktické zkušenosti lektora staví na informacích vycházejících z nejnovějších neurobiologických a psychologických výzkumů a odborné literatury v oblasti náhradní rodinné péče a léčby traumatu.
Trauma v rodině II
Jak pomáhat dětem s vývojovým traumatem ke zotavení podporou léčivých vztahů v rodině: A2025/0154-SP, Lektor: Mgr. Igor Nosál Ph.D.
Seminář je určen pomáhajícím pracovníkům, kteří pracují s dětmi ohroženými vývojovým traumatem a jejich rodinami. Seminář navazuje na úvodní kurz Trauma v rodině I, který se zaměřuje na porozumění vzniku a projevům vývojového traumatu v kontextu rodiny. Tento navazující vzdělávací seminář Trauma v rodině II se zaměří na porozumění uzdravování vývojového traumatu prostřednictvím podpory léčivých vztahů mezi rodiči a dětmi a na prezentaci a cvičení praktických způsobů a technik práce s dětmi ohrožených vývojovým traumatem. První dopolední část kurzu bude věnována zajišťování bezpečí při práci s dětmi a na práci s emocemi v průběhu konzultací, setkání a intervencí. V druhé (odpolední) části se zaměříme na praktické možnosti, jak v práci s dětmi využívat afektivně-reflektivní dialog a „léčivý příběh“. Součástí kurzu budou praktická cvičení a práce v malých skupinách.
Případová konference jako pracovní nástroj pro pomáhající profese
A2022/0823-SP/PC, Lektor: Mgr. Linda Matyšková; Martina Smutná
Vzdělávací program poskytuje základní vhled do přípravy, organizace a průběhu případové konference jako prostředku pro stanovení optimálního řešení situace dítěte a jeho rodiny pro pomáhající profese, tj. profese, které se snaží pomoci klientovi či dítěti v jeho tíživé či složité situaci a provádí klienta před, při a po případové konferenci (pracovník OSPOD, pracovník doprovázející organizace či sanační organice, podpůrná osoba apod.).
Účastníci se seznámí se základními rolemi, které mají jednotlivé osoby podílející se na organizaci a pořádání případové konference s důrazem na postavení klienta a pomáhajících osob.
Účastníci si zkusí případovou konferenci „nanečisto“, dozví se jak se připravit na případovou konferenci, jak být nápomocen klientovi před a při případové konferenci, postavení a role „podpůrné osoby“ a zkusíme si i „nestandartní“ případové konference (agresivní účastník, facilitátor, který nemá PK pevně v rukách, facilitátor, který straní nějakému účastníkovi apod.) – vyzkoušíme si nestandardní situace.
Lektory budou pracovníci Dobré rodiny, kteří se věnují facilitaci případových konferencí a lektorování.
Rozvoj komunikačních dovedností sociálních pracovníků
A2023/1487-SP, Lektor: Mgr. Lucie Kašová
Seminář seznámí účastníky s možnostmi efektivního zvládání komunikace. Účastníci získají informace o potřebách klienta v komunikaci a různých motivech jeho jednání. Získají náhled na rozpoznávání vhodného stylu komunikace a jednání s daným klientem. Seznámí se s komunikačními pravidly a možnostmi jejich uplatnění, dále s komunikačními bariérami a s podáváním konstruktivní zpětné vazby. Důraz bude kladen zejména na nácvik těchto dovedností pro zkvalitnění klientské případové práce.
Právní minimum – maximum informací pro oblast náhradní rodinné péče
A2024/0767-SP/PC/VP, Lektor: Mgr. Linda Matyšková
Vzdělávací program poskytuje hlubší a komplexní vhled do problematiky základních pojmů a práva v oblasti náhradní rodinné péče, práva dětí v náhradní rodinné péči, rodičovské odpovědnosti, práva a povinnosti osob pečujících a práva a povinnosti rodičů dítěte, formy náhradní rodinné péče (pěstounská péče, osvojení, péče jiné osoby, poručenství s péčí), dávky pěstounské péče, kontakt dětí svěřených do náhradní rodinné péče s rodiči a postavení osob pečujících. Účastníci se seznámí s pojmy z oblasti náhradní rodinné péče i z oblastí souvisejících. Dále se účastníci seznámí se zájmem dítěte a jeho uplatněním v rodině, v náhradním prostředí, u soudu a s procesem zjišťování nejlepšího zájmu dítěte a jeho potřeb. Zodpovíme si otázku konfliktu několika zájmů dítěte, a jaký z nich má přednost.
Absolventi si prohloubí povědomí o participačních právech dítěte, stupně participace, vyslechnutí názoru dítěte a jeho akceptace vzhledem k věku a vyspělosti dítěte.
Poruchy příjmu potravy
A2024/1399-SP/PC, Lektor: Mgr. Zuzana Kapilová
Seminář je zaměřen na problematiku, která je v náhradních rodinách velmi aktuální, a s níž se doprovázející sociální pracovníci a náhradní rodiče, tedy pěstouni a osvojitelé, u dětí svěřených do péče setkávají. Jedná se o poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících. Problematika tohoto tématu není omezena pouze na starší děti a dospívající, jak by se mohlo na první pohled zdát. S poruchami příjmu potravy se v určité formě můžeme setkat již u nejmenších dětí, a zároveň se toto téma velmi často týká také dospělých jedinců. Například mentální anorexie a mentální bulimie, což jsou dvě z nejčastějších poruch příjmu potravy, vznikají často až na prahu dospělosti.
V rámci semináře se účastníci seznámí s tím, co jsou to poruchy příjmu potravy a jaké jsou jejich nejčastější typy. Probereme také, jaké jsou rizikové faktory pro vznik poruch příjmu potravy, jaké důvody vzniku poruch příjmu potravy děti a dospívající sami uvádějí, kdy ke vzniku poruch příjmu potravy nejčastěji dochází a jaké jsou jejich hlubší příčiny, kterých si děti a dospívající, jichž se to týká, nemusí být ani vědomi. Rovněž bude věnována pozornost tomu, jakých varovných příznaků a signálů si můžeme všimnout u dětí a dospívajících. V neposlední řadě budeme věnovat pozornost tomu, jaké jsou možné reakce, pokud doprovázející sociální pracovníci anebo náhradní rodiče zjistí, že dítě či dospívající trpí poruchou příjmu potravy, a také probereme to, jak v dané situaci reagovat.
Sebepoškozování dětí a dospívajících v náhradní rodinné péči
A2024/1398-SP/PC, Lektor: Mgr. Zuzana Kapilová
Seminář je zaměřen na problematiku, která je v náhradních rodinách velmi aktuální, a s níž se doprovázející sociální pracovníci a náhradní rodiče, tedy pěstouni a osvojitelé, u dětí svěřených do péče setkávají. Jedná se o sebepoškozování dětí a dospívajících v náhradní rodinné péči. Problematika tohoto tématu není omezena pouze na starší děti a dospívající, jak by se mohlo na první pohled zdát. Se sebepoškozováním se v určité formě můžeme setkat již u nejmenších dětí a zároveň se toto téma může týkat také dospělých jedinců. V rámci semináře se účastníci seznámí s tím, co je to sebepoškozování a jaké jsou jeho nejčastější formy, rizikové faktory pro vznik sebepoškozování, jaké důvody sebepoškozování děti a dospívající sami uvádějí, kdy k sebepoškozování nejčastěji dochází a jaké jsou jeho hlubší příčiny, kterých si sebepoškozující se děti a dospívající nemusí být ani vědomi. Rovněž bude věnována pozornost tomu, jakých varovných příznaků a signálů si můžeme všimnout u dětí a dospívajících. V neposlední řadě budeme věnovat pozornost možným reakcím, kdy doprovázející sociální pracovníci anebo náhradní rodiče zjistí, že se dítě či dospívající sebepoškozuje. Probereme, jak na situaci reagovat co nejvhodnějším způsobem. Součástí semináře jsou i vybrané kazuistiky z praxe na toto téma. Na celou problematiku sebepoškozování je nahlíženo s ohledem na specifika náhradní rodinné péče.
Psychomotorický vývoj dětí v kontextu náhradní rodinné péče
A2024/1400-SP/PC, Lektor: Mgr. Zuzana Kapilová
U dětí v náhradní rodinné péči se můžeme setkat s tím, že tento vývoj není vždy zcela harmonický a odpovídající aktuálnímu věku dítěte. Velmi závisí na tom, jakou mělo dítě tzv. startovní pozici do života. Jak vypadlo těhotenství matky, jaký byl porod dítěte a co následovalo po něm. Kdo o něj pečoval hned po narození, zda prošlo ústavní péčí, nebo zažilo nedostatečnou či vyloženě zanedbávající péči svých biologických rodičů, anebo zda zažilo laskavou náruč přechodných pěstounů či jiných osob, které se o něj staraly. Dále je důležité to, zda dítě zažilo změnu pečujících osob a prostředí, které považovalo za svůj domov. Na psychomotorický vývoj dítěte má vliv také podnětnost prostředí samotného. Rovněž hraje roli, do jakých vrstevnických a sociálních skupin dítě v průběhu svého života vstupuje, jak vypadá jeho životní styl včetně stravy, pohybu a spánku, a jaké má volnočasové záliby. Určitou mírou hrají roli i geny dítěte. Všechny tyto a další faktory hrají roli v tom, jak bude psychomotorický vývoj dítěte probíhat. V rámci semináře se účastníci seznámí s tím, co je to psychomotorický vývoj, co ho ovlivňuje, proč a jakým způsobem ho sledujeme. Probereme otázku normy, co by mělo dítě v určitém věku umět, jaké milníky v rámci vývoje by mělo úspěšně zdolávat, a jaké mohou být následky toho, pokud se dítě v psychomotorickém vývoji zpožďuje. Probereme otázku, jaké možnosti mají doprovázející sociální pracovníci anebo náhradní rodiče, pokud mají pocit, že tento vývoj není optimální.
Základní principy spolupráce s rodiči dítěte v pěstounské péči z pozice doprovázející organizace
A2025/0082-SP/PC, Lektor: Mgr. Gabriela Lockerová
Vzdělávací program nabízí téma sounáležitosti dítěte v pěstounské péči s původní rodinou z méně obvyklého úhlu pohledu. Zejména sociální pracovníci doprovázejících organizací zaměřují svoji pozornost na náhradní rodiče – pěstouny, do rodinného systému dítěte však nezbytně patří i jeho biologičtí rodiče, resp. širší rodina. Spolupráce s původní rodinou bývá náročná a řada pracovníků se jí obává. Práce s původní rodinou nebývá považována za součást doprovázení, přesto doprovázející pracovníci s rodiči umístěných dětí do kontaktu často přicházejí. Dobrá spolupráce s rodiči přitom může mít zásadní vliv na celý průběh pěstounské péče. Úlohou doprovázejících organizací je zprostředkovat pěstounům i rodičům náhled na potřeby dítěte a zejména podpořit je ve vzájemné spolupráci v zájmu dítěte. Program rozšíří kompetence sociálních pracovníků v této oblasti, seznámí je se základními principy, na kterých lze spolupráci s původní rodinou stavět, osvojí si některé praktické dovednosti práce a komunikace s původní rodinou, zejména však budou moci získat nový náhled na tuto problematiku směrem k lepšímu chápání potřeb dítěte a jeho původní rodiny. To vše s přesahem pro samotný výkon pěstounské péče. Vzdělávací program je koncipován z velké části jako workshop, kdy jsou dosavadní vlastní zkušenosti a dovednosti jeho účastníků interaktivní formou doplněny o nové úhly pohledu. Účastníci si tak odnášejí pro své další praktické působení podněty, které jsou snadno aplikovatelné v běžné praxi.zdělávací program nabízí téma sounáležitosti dítěte v pěstounské péči s původní rodinou z méně obvyklého úhlu pohledu. Zejména sociální pracovníci doprovázejících organizací zaměřují svoji pozornost na náhradní rodiče – pěstouny, do rodinného systému dítěte však nezbytně patří i jeho biologičtí rodiče, resp. širší rodina. Spolupráce s původní rodinou bývá náročná a řada pracovníků se jí obává. Práce s původní rodinou nebývá považována za součást doprovázení, přesto doprovázející pracovníci s rodiči umístěných dětí do kontaktu často přicházejí. Dobrá spolupráce s rodiči přitom může mít zásadní vliv na celý průběh pěstounské péče. Úlohou doprovázejících organizací je zprostředkovat pěstounům i rodičům náhled na potřeby dítěte a zejména podpořit je ve vzájemné spolupráci v zájmu dítěte. Program rozšíří kompetence sociálních pracovníků v této oblasti, seznámí je se základními principy, na kterých lze spolupráci s původní rodinou stavět, osvojí si některé praktické dovednosti práce a komunikace s původní rodinou, zejména však budou moci získat nový náhled na tuto problematiku směrem k lepšímu chápání potřeb dítěte a jeho původní rodiny. To vše s přesahem pro samotný výkon pěstounské péče. Vzdělávací program je koncipován z velké části jako workshop, kdy jsou dosavadní vlastní zkušenosti a dovednosti jeho účastníků interaktivní formou doplněny o nové úhly pohledu. Účastníci si tak odnášejí pro své další praktické působení podněty, které jsou snadno aplikovatelné v běžné praxi.