Právě jste obdrželi dopis, který vás naplňuje velkou nadějí. Nadějí, že v dohledné době zazvoní kouzelný telefon a z vás se stanou adoptivní rodiče! Jenže jak dlouho budete ještě na tento den čekat? Měsíc, rok nebo několik let? Toto období je pro každý pár jinak dlouhé, ale jedno je společné, je v mnoha směrech velmi emocionálně náročné. V mnoha případech toto období provází strachy, zda telefon vůbec někdy zazvoní? Jak dlouhé čekání bude? A mnoho dalších obav a nejistot. Jak toto období lépe žít, a možná tento čas i dobře a efektivně využít, jsem se ptala Alžběty Hláskové, která má s tímto bohaté zkušenosti.

Alžběto, období čekání je velmi specifické a mnohdy těžké. Co všechno páry v tomto období prožívají?
Každý čekající je trochu jiný, nedá se to zobecnit. Záleží i na tom, jak dlouho odkládali žadatelé podání žádosti o náhradní rodinnou péči, jak dlouho čekali na zařazení do příprav, jaká byla kvalita příprav, jak s nimi jednají pracovníci příslušných úřadů.
Období čekání na kouzelný telefon je náročné také z toho důvodu, že při různých rozhodnutích přemýšlíte, zda vám nezavolají, že pro vás mají nějaké dítě… Zvažujete, zda jet na dovolenou, zda měnit práci, zda se stěhovat a spoustu dalších věcí. Do některých věcí se ani nepustíte, abyste to pak nemuseli ukončit, kdyby zavolali. Dlouhé čekání na dítě je psychicky opravdu vyčerpávající, já sama jsem v tomto období prodělala únavový syndrom. Zpětně to hodnotím více jako psychickou reakci na to nekonečné čekání.
Je to emočně náročné období i pro páry. Občas se stane, že to pár neunese a dochází k nevěrám nebo rozchodům. Jiné páry to naopak semkne a konečně si dovolí se společně těšit.
Autentické odpovědi žadatelů z posledních let
„My jsme to vlastně vůbec nijak zásadně neprožívali…Úspěšně jsme skončili přípravy a věděli jsme, že víc už udělat nemůžeme – žili jsme dál náš život s tím, že jednou ten telefon prostě zazvoní. A on zazvonil.“
Doporučila bys, aby na sobě v této době budoucí rodiče dále pracovali? Pokud ano, jak?
Myslím, že to je ideální doba pro osobní rozvoj, pro rozvoj partnerské komunikace. Dobré je si v rámci takových procesů dokončit zpracování toho, že nebudete mít děti, které by se Vám narodily, ale místo toho přijmete děti, které nemají rodiče.
“Od zařazení do registru bezdětných zoufalců se u nás v podstatě nic nezměnilo. Tříleté modlení za těhotenství a vlastní dítě, hormonální léčba a pravidelná menstruace nás dostatečně mentálně vykuchaly a slovo RODINA dávno leželo zaprášené ve sklepě. Zlomový okamžik – OD TEĎ SE ZAČNOU DÍT VĚCI nás nechal celkem chladným. Zápis jsme oslavili tradičním lékem nenaplněných očekávání, cukrárna, vířivka, večeře, kino a Margarita v La Casa Blue. Život šel dál, nestojíc na spáse z telefonátu.”
V tomto období máte také příležitost si dořešit párové problémy, protože s dítětem nejspíše nezmizí, ale možná dokonce zesílí. Skvělé také je, když si najdete odborníka, se kterým zmapujete, jak umíte poznat a naplňovat svoje potřeby, jak pracujete s emočně složitějšími situacemi, jak pracujete s organizací času, jak znáte a umíte s láskou udržovat svoje osobní hranice.
“Dle mého je čekání na telefonát úplná blbost proti tomu, co teprve přijde a netřeba na něj vynakládat energii. Pokud mám dát radu, ŽIJTE DÁL! Žijte šťastně, pracujte, utrácejte peníze, jezděte na dovolenou, užívejte hromadný sex dvou lidí, plňte si odložené sny, kupte si chlupatýho psa, hnusnou vázu, drahý hodinky a běžte na Margaritu. Je to totiž NAPOSLEDY!!! 😊”
Zároveň je to příležitost naplnit si svoje sny, které se nevážou na děti, abyste si dokázali rodičovství užít a neměli pocit, že vám děti brání v seberealizaci.
“Jako samožadatelka čekající na osvojení co nejmenšího děťátka jsem v podstatě na chvostu komety. Je podle mě a pro mě děsně důležité kvůli tomu necítit žádné výčitky vůči sobě, své situaci, systému, a také to chce nemít nepříjemné pocity, například se necítit méněcenná, nedoceněná, nepochopená ani sama. Pomáhá mi vědomí toho, že vše se děje tak, jak má, že ke každému přijde to jeho miminko.”
Je užitečné toto období využít pro teoretickou přípravu na budoucí rodičovství v podobě seminářů, kurzů? Pokud ano, co bys doporučila?
Osvědčilo se, když žadatelé z příprav zůstanou ve spojení. Společně se mohou potkávat nezávazně nebo v rámci osvojitelských klubů. Zároveň mohou chodit na semináře a kluby pro osvojitele, kteří se již kouzelného telefonu dočkali, aby viděli, co všechno náhradní rodiče řeší.
“Nejsem věřící a víru nezbývá než čerpat v sobě, ale jde to. Přesto se v mojí mysli objevují mráčky na modré obloze, pochybám se nelze úplně vyhnout, ale hodně silnou podporu čerpám od kamarádek z Příprav Pride, sdílíme od konce Příprav svoje zkušenosti i pocity, radosti i starosti. Průběžně si píšeme a podporujeme se. Posíláme si fotky, držíme si palce a když to jde, tak chodíme na kafe a těšíme se společně.”
Užitečné mohou být i semináře na rozvoj rodičovských dovedností a pro hlubší pochopení potřeb dětí v jednotlivých fázích vývoje, principů terapeutického rodičovství nebo kontaktního rodičovství. Dobré jsou také semináře, kde si můžete vyjasňovat, jak uplatňovat respektující přístupy (nejen k dítěti, ale také k sobě jako k člověku), zda šátkovat či zda byste se chtěli pokusit o adoptivní kojení.
Proč je dobré nebýt na to v tomto období sám? K čemu může být užitečné doprovázení osvojitelů v této době?
S ohledem na náročnost procesu je skvělé, pokud v takovou chvíli máte někoho, kdo s vámi toto období projde. A když se pak ozve kouzelný telefon, rovnou víte, s kým se poradit, zda dítě přijmout, jak napsat návrh k soudu, jak dobře nastavit celý proces přebírání dítěte do péče, kdo vás zná a chápe i vaše emoce. Proto jsou tu služby i pro budoucí osvojitele, aby na to nebyli sami. Máte-li o takovou službu zájem, napište nám na mail martina.loutna@dobrarodina.cz
“Moc mi pomohly přípravy PRIDE, jejich koncepce a provedení, výborní a lidští lektoři, kteří nám předávali jak teoretické znalosti, tak praktické zkušenosti v neuvěřitelně výživném koktejlu, ze kterého čerpám od prvního setkání doteď (a ještě dlouho budu). Ve volném čase zařizuji pokojíček, hlídám děti, kde můžu, např. i jako dobrovolnice v Dobré rodině, čtu si teorii a těším se na praxi a žiju jako by se nechumelilo, nežiju čekáním, nesoustředím se na to. Takže jsem se klidně přihlásila na celoroční kurz, plánuju si letní dovolenou, chodím na rande a sem tam se zasním a říkám si, kdypak se asi ty naše cesty protnou – moje a mého miminka.”
Tohle je inspirující nápad! Je lepší být v téhle době mezi rodiči s dětmi, případně hlídat nějaké děti? Ale nemůže to být naopak spíše zraňující?
To se tak jednoduše nedá říct. Každý to bude mít jinak. Pokud vás společnost rodin s dětmi zraňuje, zvažte vyhledání odborníka, který vám pomůže zpracovat tíhu způsobenou čekáním na dítě. Pokud stesk po dítěti dokážete přetavit v těšení, bude vám lépe. Nepřipravíte se totiž tak o různé drobnosti, které rodičovství dělají krásným. Například pokud to dokážete, můžete se zkusit začít těšit podobně jako běžná maminka, když zjistí, že je těhotná. Můžete si začít hladit bříško a říkat si: “Tak už možná někde jsi a já už tě teď mám ráda. To jsem zvědavá, jak nám to půjde, jaký/jaká budeš.” Klidně si můžete dopřát i to, že budete jíst okurky se šlehačkou. Jen je rozdíl, že nevíte, zda toto období bude trvat pár týdnů nebo budete “těhotné” dva roky jako slonice.
Mají žadatelé zvažovat, jestli nepřehodnotit otevřenost vůči dalším skupinám dětí, pokud delší dobu nebyli osloveni, aby se seznámili se spisem nějakého konkrétního dítěte?
Obecně platí, že čím méně se žadatelé vymezují proti určitým skupinám dětí, tím kratší dobu budou čekat. Žadatelé si proto musí vyjasnit, čeho přesně se obávají u jednotlivých skupin dětí. Potřebují k tomu dostatek informací o skutečných rizicích, např. kolem žloutenky typu C apod. Vytvořili jsme pro žadatele nástroj, kterému říkáme Semafor. Pomocí toho si mohou promyslet, jaké dítě by přijali, o jakém by uvažovali, ale nejsou si jistí, a jaké dítě by přijmout nedokázali. Na odkaze: https://dobrarodina.cz/blog/semafor-na-ceste-k-diteti/ se dozvíte víc.
Co pomáhá :
- Mít svého pracovníka z podpůrné organizace, se kterým můžete řešit všechny otázky, které vás napadají.
- Naplňovat všechny svoje sny, na které s dítětem nebude v prvních měsících či letech prostor.
- Zpracovat tíhu čekání na dítě a ztrátu možnosti mít dítě přirozenou cestou.
- Dořešit partnerské otázky, promyslet si time managment rodiny po přijetí dítěte a zapojení dalších lidí do vaší širší rodiny, aby nikdo z vás nebyl po přijetí dítěte přetížen a rodičovství vás těšilo.
- Rozvíjet svoji schopnost reagovat na dítě, které vidíte poprvé, abyste byli připraveni na první setkání s neznámým dítětem.
- Rozvíjet svoje rodičovské kompetence, hlídat děti kamarádům nebo příbuzným, nebo se nabídnout jako dobrovolník pro organizaci, která pracuje s náhradními rodiči. Můžete hlídat děti náhradním rodičům, a tím se lépe seznamovat s tím, kde jsou vaše silné stránky a co ještě potřebujete rozvinout.
- Propojit se s ostatními žadateli, osvojitelskými rodinami a skupinami, navštěvovat osvojitelské kluby a semináře pro osvojitele, vzdělávat se v oblasti výchovy.
- Vyjasňovat si, jaké dítě byste dokázali přijmout, zjistit více o dětech, na které si zatím netroufáte.
- Těšit se na přijetí dítěte, nepřipravit se o specifické zážitky spojené s těhotenstvím, např. hladit se po bříšku nebo jíst okurky se šlehačkou (nebo jinou těhotenskou libůstku).
- Napsat seznam věcí s názvem NAPOSLEDY, než vám je dítě svěřeno, např. vysněná dovolená, výtvarný kurz, smíření s otcem (aby dítě mělo dědu) atd.