27. září

10:00

Chystám tašku na cestu z porodnice, kdyby nakonec bylo možné vyzvednout si miminko už dnes – lahvičky na mlíčko, krabičku s mlíčkem a termosku s převařenu vodou. Dál plenky, ubrousky na utření zadečku a krém. Oblečení na miminko, radší dvoje – uvidíme, která velikost mu sedne. Teplý fusak do autosedačky a deku. Desky na doklady. A naše doklady, abychom se mohli prokázat soudnímu vykonavateli a mohli případně převzít předběžné opatření.

12:30

Telefon. Volá soudní vykonavatel, že je předběžné opatření a že se odpoledne sejdeme v porodnici. Miminko si tedy můžeme vyzvednout dneska. Volám sociální pracovnici porodnice a domlouváme se, že vše v porodnici domluví tak, abychom si mohli miminko odpoledne vyzvednout. Volám do porodnice, abychom se domluvili, že přijedu v 16 hodin.

16:00

Jsem v porodnici. Rodiče dnes vůbec nedorazili. Zatím byli ve všech porodnicích opravdu velmi milí, sestřičky občas dokonce dali s sebou miminku na cestu kufřík s dárky a fotkami. Mlíčka nám s sebou dali většinou raději více, kdyby se po cestě cokoliv přihodilo.

Paní doktorka je na sále, musím na ní prý počkat. Mezitím si můžu přebalit a obléknout miminko, které je na speciálním pokoji u sestřiček. “Co tady dělá ten kočár?” ptá se jedna ze sestřiček druhé. “To je ta pěstounka, co přijela pro malou.”

Chovám miminko a procházíme se na chodbě. Není tu ani židle, kam by se dalo sednout. Kolem chodí sestřičky a starají se o ostatní miminka, která tu jsou s maminkami. Vezou je na jídlo na nerezovém vozíku. Trochu mě to překvapuje, miminka ani nejsou v zavinovačce, jsou naskládaná na rovné ploše vozíku, kroutí se a některé z nich pláčou. Sestřičky je rozvážejí maminkám jak hrnky s čajem.

Ptám se, kdy bude jíst toto miminko. Sestřička koukne na hodinky: “Jak daleko bydlíte? Hmm, to vám musim dát ještě naše mlíko. Tak čekejte.” Poněkud neosobně, ale celkem brzy mi přináší mlíčko v lahvičce. Krmím ve stoje. Po chvíli to jedné ze sestřiček dojde a přinese mi židli. Konečně přichází paní doktorka: “Musíte čekat, když jste přišla až teď.”

Několikrát mezitím odchází z oddělení, píše si papíry, prochází kolem mne, ale už se mnou nemluví. Na pokoji sestřiček pláče dost usilovně několik miminek. Nikoho to nezneklidňuje. Konečně nás paní doktorka zavolá k sobě, dá nám papíry. Do očí se mi nepodívala, na miminko také ne. Miminko je podle ní v pořádku, jen má tekutou stolici. Dávají mu prý hypoalergenní mléko.

Jsem trochu překvapená. No nic, asi toho měli dneska hodně. Minule byli velmi milí. Dneska tam je jiná směna a je to jako bychom byli úplně v jiné porodnici. Naštěstí je tohle opravdu výjimka.

Jedeme domů.

#dětidorodin

Přemýšlíte, jestli byste také vy nemohli pomáhat dětem jako pěstouni? Moc rádi vám představíme náhradní rodičovství zblízka, napište nám do komentářů e-mail nebo se ozvěte na mamdotaz@dobrarodina.cz, pošleme vám nezávazně víc informací. víc informací.

První díl Deníku pěstounky (Čekáme na miminko) z 25. září

Druhý díl Deníku pěstounky (Jedeme do porodnice) z 26. září

Další díl Deníku přechodné pěstounky: 28. září 2017