První dny a týdny po definitivním přivezení dítěte domů bývají plné emocí, rozruchu a nových situací. Mnoho osvojitelů zpětně vnímá tuto dobu jako čas, kdy fungovali v jiném módu, než kdy před tím zažili. Jsou šťastní, že je děťátko konečně s nimi doma, zároveň poprvé pečují o toto děťátko 24 hodin denně, což samozřejmě přináší pocity štěstí, ale i velké nejistoty. Vše je intenzivní, rychlé, nové a silné.

Jak prožívá příchod do nové rodiny dítě?

Pro dítě je příchod do nové rodiny též plný nových vnitřních pocitů. Jen stěží může zažívat stejné pocity radosti a euforie jako noví rodiče. Vše je pro něj cizí. Bez ohledu na věk zažívá ztrátu předchozích pečovatelů a složitou a velkou změnu. Prožívá smutek, vnitřní zmatek, úzkosti, strach. U některých dětí se to může projevit psychosomatickými obtížemi, dítě může mít poruchy spánku, může neutěšitelně plakat, málo nebo hodně jíst, může onemocnět.

Také se výjimečně může projevit zvláštní chování dítěte, kterému nemusí dospělí rozumět, a i když naplňují všechny jeho potřeby, dítě může dávat najevo nelibost, odmítání atd. Je to přirozená reakce na další ztrátu blízkého člověka a prostředí. V takovém případě potřebuje pečující rodič maximální podporu a porozumění okolí. Toto chování postupně odezní, jak si dítě postupně zvyká na nové rodiče a začíná se cítit znovu v bezpečí.

Může se také stát, že dítě vypadá spokojeně, usmívá se, nepláče, péči rodičů přijímá. Přesto takřka není možné, že v něm nová situace nevyvolává stresové procesy. Jen se neprojevují ani chováním, ani jinými zjevnými fyzickými projevy. Dítě je tzv. zamrzlé a stres uvnitř zůstává neviditelný.

Pokud budete přijímat dítě přímo z porodnice, také nebudou projevy stresu u dítěte tolik viditelné. Z mnoha výzkumů o vývoji dítěte v děloze a po porodu víme, že děťátko pozná po porodu svou maminku, a tedy také pozná, když je tam někdo nový, pro něj cizí. Na novou osobu si potřebuje zvyknout, a to nějakou dobu trvá.

Jak tedy na péči o dítě v prvních dnech a týdnech po přijetí?

Z výše uvedených důvodů je důležité, aby náhradní rodiče vytvářeli pro dítě bezpečné prostředí, kde se dítě může zklidnit, uvolnit. Teprve poté je dítě schopno přijímat nové věci. Také náhradní rodič potřebuje čas, aby poznal své dítě a mohl mu tak být co nejlepším rodičem.

Dítěti v tomto období bude pomáhat zachování zvyků a struktury dne z předchozí péče. Čím více věcí bude pro dítě známých, tím lépe. Stejně se také může stát, že dítě po příchodu do vaší rodiny náhle změní režim dne, např. přestane spát dvakrát denně, ale spí jen jednou. V takovém případě zkuste vypozorovat, zda to opravdu dítěti vyhovuje, anebo jde o projev většího stresu a s tím spojené neschopnosti usnout již dopoledne.

Je také dobré dopředu informovat své blízké – babičky, tetičky a známé o pravidle, že základní péče je na vás rodičích, tedy krmení, přebalování, utěšování, koupání. Dítě si potřebuje zvyknout na péči vás rodičů a pochopit, kdo je kdo v nové rodině. V prvních týdnech není dobré dávat dítě do náručí babičkám i ostatním, fyzický kontakt by mělo prožívat jen s vámi. Potřebuje si na vás zvyknout, a kdyby ho každou chvíli choval a pusinkoval někdo jiný, trvalo by to déle a bylo by to pro dítě obtížnější.

Širší rodina i přátelé vás mohou podporovat ve všem ostatním – nákupy, přinést uvařené jídlo, úklid apod. Ujišťujte je, že se situace bude měnit a když budou respektovat vaše pokyny, dítě se může na vás rychleji navázat.

Doporučení:

• Držte jednoduchou strukturu dne, pravidelné jídlo a spaní pro dítě, tak jak bylo dítě zvyklé v předchozí péči. Zvyklosti rodiny přidávejte postupně.
• Buďte co nejvíce spolu, dejte dítěti dostatek času na sžití s vámi a vaším domovem. Dlouhé návštěvy, výlety, oslavy tomuto sžívání nemusejí prospívat. Dítě nepotřebuje v prvních měsících zaplňovat novými zážitky, potřebuje především být s vámi. Každá změna režimu či prostředí je pro dítě náročná.
• Pokud je to jen trochu možné, podpořte blízkost společným spaním – nejlepší varianta je mít dětskou postýlku s odstraněnou bočnicí přisunutou k posteli rodičů. Případně dítě může spát na tzv. balkonku nebo v dětském hnízdečku přímo v posteli rodičů. Dítě tak může být co nejblíže rodičům a ti na něj mohou ihned reagovat.
• Podpořte blízkost skrze časté nošení v šátku, společné koupání, častý kontakt kůže na kůži. Dítě tak vnímá bezpečí ve spojení s blízkostí rodiče, slyší jeho tlukot srdce, vnímá jeho teplo. Je také možné vyzkoušet adoptivní kojení, čemuž je věnován samostatný článek zde. Mimochodem vhodnější je kočárek, kdy dítě vidí rodiče, není k němu zády.
• Nejdůležitějším úkolem je budování vztahu mezi vámi a dítětem. Na to je potřeba spolu trávit co nejvíce času a nenechat se rušit vnějšími vlivy. Není potřeba dítě rozvíjet, dohánět případné vývojové opoždění, ale věnujte se tomu, aby se s vámi cítilo dítě dobře. Jakmile se dítě v nové rodině bude cítit bezpečně, začne automaticky vše potřebné dohánět.

Jak prožívají příchod dítěte do rodiny noví rodiče?

Jak už bylo výše zmíněno, jde o období hektické po všech stránkách. Také pro rodiče je mnoho věc nových. Snaží se starat o dítě co nejlépe, ale ne vždy se vše daří. Pokud dítě projevuje nespokojenost, rodiče se snaží ještě víc a mohou mít pocity nejistoty. Nebo naopak mohou mít pocit, že nic necítí. To že vaše emoce i emoce vašeho partnera jsou jak horská dráha, je v pořádku. Jde o přirozený následek nové životní situace a je potřeba i k sobě přistupovat s velkou laskavostí a dát si čas. Téměř vždy se po pár týdnech či měsících situace ustálí a budete mnohem více rozumět tomu, co vaše dítě potřebuje, i tomu, co se děje s vámi. Je to přechodné období a každý člen rodiny zažívá trochu jinak příchod nového člena rodiny.

Doporučení:

• Nebojte se říct si o pomoc. Všichni okolo vás budou rádi, když se ozvete a budou vám moci konkrétně ulehčit.
• Zvláště rodič, který celodenně pečuje, by neměl být izolován od okolního světa. Promyslete, jak být v kontaktu s přáteli, abyste se necítil/a opuštěně.
• Hlídejte si vlastní energetické zdroje. Nezapomínejte jíst, raději se vyspěte, než uklízejte. Pokud potřebujete k tomu, abyste se cítili dobře, jít si zaplavat, najděte si na to čas.
• Když budete v pořádku vy, budou v pořádku i vaše děti. Jsou velmi citlivé na prožívání rodičů. Navzájem si s partnerem pomáhejte, toto je čas na láskyplnou spolupráci.
• Je moc důležité, aby komunikace mezi vámi rodiči probíhala, co nejotevřeněji. Je pravděpodobné, že druhý partner bude prožívat situace odlišně než vy. Mluvte o tom, hledejte společné cesty a řešení. Hlavně se neuzavírejte před druhým.
• Návštěvy přijímejte s rozmyslem a na krátkou dobu, potřebujete se věnovat dítěti a ne návštěvě.
• Využívejte podpory doprovázejícího pracovníka. Nebojte se volat nebo požádat o konzultaci doma. Doprovázející pracovník vám může dobře poradit, ale může také jen dobře naslouchat, protože ví, čím procházíte a je tady od toho, aby vás podpořil.