Zazvonil vám kouzelný telefon a vy se dozvídáte, že vaše děťátko je umístěno v péči přechodných pěstounů. Je skvělé, že má individuální péči a nepřebíráte ho z ústavního zařízení. I tak si, ale pravděpodobně kladete mnoho otázek. Jak asi bude předávací proces vypadat? Co máte čekat, na co si dát pozor?
Bezpečí dítěte
V průběhu předávacího procesu je především potřeba zajistit, aby se dítě cítilo po celou dobu bezpečně. Bezpečí dítěte nechápeme pouze jako ochranu dítěte před možným zraněním či ohrožením, ale komplexněji jako snahu všech účastníků předávacího procesu sledovat a naplňovat potřeby dítěte. Jde tedy o minimalizaci poškození dítěte způsobenou nevhodnými přístupy či zásahy v předávacím procesu.
Pokud je to možné, měla by osvojitelská rodina zůstat co nejvíce v klidu. To je obtížné, pokud se předávací proces nepřiměřeně prodlužuje. Proto je také potřeba, aby osvojitelská rodina vědomě pracovala na zachování klidu a snižování stresu a aby měla možnost spolupráce s odborníkem, který rozumí procesu předávání. Ideální je, pokud rodina může využívat podpůrné služby doprovázející organizace a má tedy svého poradce pro rodinu, kterému může zavolat anebo s ním jinak zkonzultovat své nejistoty a pocity pramenící z procesu předávání.
Pokud pěstoun PPPD a osvojitelská rodina budou důvěřovat, že dítě předání zvládne, výrazně tím můžou dítěti pomoci zvládnout přechod z péče jedné rodiny do druhé. Pokud ale bude pěstoun PPPD nebo osvojitelská rodina prožívat úzkosti, stres či obavy ohledně předání dítěte, zvyšuje se riziko problémů v rámci předávací procesu. Úzkost má tendenci se přenášet z pečujících osob na dítě. Některé děti navíc nedokážou správně interpretovat, co zažívají, a mohou tak vnímaný stres z předávacího procesu přejímat.
Soulad dospělých
V celém procesu předávání potřebuje dítě prožívat hlavně soulad dospělých. Pak má šanci zvládnout přechod velmi dobře. Vzájemné porozumění dospělých, zejména předávající a osvojitelská rodiny, je základním nástrojem, jak zajistit bezpečí dítěte.
Základem dobrého předávání je včasné řešení nesouladu rodin. Obě rodiny by tedy měly vědět, že za nastavení procesu předávání je odpovědný OSPOD dítěte, příp. jím pověřená jiná osoba. Mají-li tedy rozdílné názory na nastavení procesu předávání, je třeba nesoulad hned řešit. Osvojitelé se mohou v tomto ohledu obrátit na svého poradce pro rodinu, pokud ho mají, nebo je možné situaci řešit s klíčovým pracovníkem přechodných pěstounů. Dále je možné a žádoucí nesoulad řešit také s příslušnou pracovnicí OSPOD. Nebojte se mluvit o tom, že se z nějakého důvodu v procesu předávání necítíte a nesnažte se to prostě vydržet. Pro dítě i pro vás je mnohem lepší, pokud se důvody nesouladu mezi vámi a pěstouny pojmenují a odstraní.
Oslovování
Je vhodné, aby se předem vyjasnilo, jak se budou rodiny oslovovat (křestním jménem či příjmením, odkdy bude osvojitelská rodina pro dítě maminka a tatínek apod.), jak nazývat osvojitelská rodinu před rozhodnutím, že toto konkrétní dítě převezmou do své péče a zda je pro ně přirozenější tykání nebo vykání. U malých dětí (zejména do věku tří let) není tolik důležitý obsah slov, tedy například rozdíl mezi tykáním či vykáním, jako spíše emoční ladění toho, co dospělí sdělují. Proto je důležité se na formě oslovování domluvit předem bez přítomnosti dítěte, aby k tomu nedošlo až před dítětem, a nevznikaly nejasné, nepříjemné či jinak emočně vypjaté situace, které by mohly mít negativní vliv na to, jak dítě celou situaci vnímá
U starších dětí je potřeba vyčkat, než dítě začne používat toto oslovení samo. Do té doby je nejvýhodnější požívat křestní jména členů osvojitelská rodiny.
Místo
První setkání v rámci předávacího procesu probíhá zpravidla v neutrálním prostředí, např. v prostorech doprovázející organizace, v herně, na hřišti apod.
Pro další návštěvy se z praxe ukazuje, že je daleko vhodnější, pokud za dítětem jezdí osvojitelská rodina, než když s dítětem přijedou k osvojitelské rodině pěstouni PPPD. Dítě se seznamuje s novou rodinou v prostředí, které dobře zná. Dítě má díky svému prostředí sycenou jednu ze základních sociálních potřeb a tou je potřeba místa. Když potom návštěvy probíhají v místě, které dítě dobře zná, necítí se dítě stresované spoustou neznámých podnětů, a může tak bezpečně zaměřit svou pozornost k osvojitelská rodině.
Frekvence a délka
Do doby, než víme, že bude možné dítě do několika dnů předat, je frekvence návštěv nižší, přibližně 1x týdně na 1,5 až 3 hodiny, aby se dítě a obě rodiny neunavily a všichni pak měli energii na intenzivní fázi předávání těsně před přechodem dítěte do nové rodiny.
Poslední dny předávacího procesu (max. týden před definitivním předáním) je vhodné, aby osvojitelská rodina trávila s dítětem už hodně času, a to i času bez přítomnosti pěstounů.
Předání informací o dítěti mezi rodinou PPPD a osvojitelská rodinou
Pěstouni PPPD dítě za dobu pobytu v jejich péči dobře znají. Je tedy dobré se otevřeně vyptat na všechno, co o dítěti mohou sdělit. Než začne osvojitelská rodina sama jednotlivé činnosti vykonávat, měla by si všímat dobře toho, jak je dělají pěstouni, na co je dítě zvyklé, jak v různých situacích reaguje. Je také vhodné věnovat pozornost tomu, na jaký denní i noční režim je dítě zvyklé od okamžiku, kdy se ráno probudí, až po večerní usínání a spaní. Čím je dítě starší, tím více je navyklé na určitou posloupnost denních činností, na určité stereotypy či rituály. Ukazuje se jako podpůrné pro vytvoření pocitu bezpečí dítěte, pokud osvojitelská rodina ze začátku po převzetí dítěte dodržuje tyto zvyklosti, a zařazuje dítěti změny pozvolna a postupně až poté, kdy se dítě v nové rodině dobře adaptuje
Přespávání dítěte v osvojitelské rodině
Není vhodné, aby dítě přespávalo přes noc u osvojitelské rodiny před definitivním předáním. Pro dítě je noc velmi dlouhý čas. Většinou pak bývá zmatené, kdo je tedy v daném okamžiku pečující osobou. Někdy se pak vrací velmi těžko k pěstounům PPPD, protože společná noc urychlí překlápění citové vazby na osvojitelská rodinu. I pro osvojitelskou rodinu je pak těžší, aby dítě vrátili zpět. Je tedy lepší navazovat vztah během denních návštěv. Během závěrečných celodenních návštěv si může osvojitelská rodina vyzkoušet přes den, jak dítě uspat. Po definitivním předání se k tomu přidá už „jen“ noc.
Důvody tohoto doporučení jsou s ohledem k tomu, že zejména malé děti jsou velmi senzitivně nastavené a může být pro ně traumatizující až přímo ohrožující pro jejich budoucí zdravý vývoj, pokud dojde k pozastavení předávacího procesu ve chvíli, kdy jsou na definitivní předání psychicky nastavené a připravené. Takový zásah je velmi emočně náročný nejen pro samotné dítě, ale také pro osvojitelskou rodinu, a může narušit křehký proces vzájemného ladění, navazování a vztahování se.
Takovým pozastavením předávacího procesu je z pohledu dítěte i situace, kdy již přespí u osvojitelské rodiny, a následně se opět vrací a přespává v rodině PPPD. Pro dítě je taková situace matoucí. Čím je mladší, tím spíše ji nedokáže logicky uchopit a racionálně vyhodnotit. Dítě se tak dostává do stresové situace, kdy je na jednu stranu již nastaveno na definitivní přechod do osvojitelské rodiny, ale na druhou stranu je následně z toho prostředí opět vytrženo a vráceno do původního prostředí přechodných pěstounů.
Z praxe se ukazuje, že pro dítě je žádoucí takový postup, aby k přespání přes noc v osvojitelské rodině došlo až na konci celého předávání. Dítě tak lze lépe na celou situaci ohledně přechodu do nové rodiny připravit. Navíc pěstouni PPPD dítě již od příchodu jejich rodiny připravují na to, že oni nejsou jeho definitivní rodina. Kompletní převzetí péče nových rodičů završené prvním přespáním v novém domově je tak pro dítě ucelenou zkušeností.
Dále se ukazuje jako vhodné, aby pěstouni PPPD po předání navštívili dítě v jeho novém prostředí co nejdříve, nejlépe hned následující den, aby dítě ujistili, že je vše v pořádku. Že osvojitelé dítě „neunesli“ a naopak pěstouni ho neopustili, že jsou se situací všichni dospělí v souladu.
Uvedení dítěte do domácnosti osvojitelská rodiny
Pro dítě je překvapivě zpravidla lepší, když ho do domácnosti uvede osvojitelská rodina bez přítomnosti pěstounů PPPD. Osvojitelská rodina se tak může plně soustředit na dítě a jeho prožívání a neřeší společenské zvyklosti spojené s návštěvou přechodných pěstounů.
Zdůvodnění tohoto přístupu spočívá v tom, že osvojitelé se mohou příliš soustředit na ošetření potřeb pěstounů PPPD, na to, jaký na ně udělají dojem, zda se byt pěstounům líbí, zda je dost uklizeno, zda nabídnout kávu čaj či jiné občerstvení. Pěstounům PPPD se zase třeba domácnost osvojitelské rodiny nemusí líbit, nemusí jim vonět. Soulad dospělých, který je pro přenesení citového pouta dítěte klíčový, tak může být narušen
Společenské konvence v procesu předávání
Setkání v rámci předávacího procesu by se měla plánovat tak, aby se vyhýbala velkým jídlům, zejména se jedná o oběd a večeři – nikdo nikomu nemusí vařit, nikdo nemusí hodnotit, jestli bylo jídlo dobré (příliš tučné, příliš zdravé, příliš či málo kořeněné, malé či velké porce). Pokud se časově není možné velkému jídlu vyhnout, pak je vhodnější jít společně na jídlo do restaurace, kde mohou na úroveň jídla nadávat obě rodiny společně.
V případě větší vzdálenosti rodin vznikají situace, kdy osvojitelská rodina přespává v blízkosti pěstounů PPPD. Je bezpečnější, když se přespání nekoná v bytě či domě rodiny PPPD, kde osvojitelská rodina, která u pěstounů PPPD přespává, může začít pociťovat napětí z různých situací. Při vzájemném přespávání rodin v jejich domácnostech vzniká řada složitých otázek: Má dítě spát v pokoji u přechodných pěstounů nebo u osvojitelské rodiny? Kdo dítě uspí? Když dítě usne, máme si jít také lehnout? Máme si s sebou vzít vlastní jídlo? Můžu jít v noci na záchod, nebudu tím někoho budit? Kdy můžu do koupelny? Když se ráno vzbudím, můžu odejít z pokoje nebo mám čekat, až pro mě přijdou?
Můžete také docházet k vzájemnému hodnocení vybavení a čistoty bytu, zvyků, chování členů rodin apod. Rodiny navíc také nemají dostatečný soukromý prostor na povídání v páru, aby si mohli říct, jak se cítí, co se jim líbí, jaké mají zážitky s dítětem apod.
Z těchto důvodů by si osvojitelská rodina měla najít ubytování v blízkosti pěstounů PPPD, např. v soukromém pronájmu.
Zapojení všech smyslů dítěte k usnadnění přechodu
Osvojitelská rodina a pěstouni PPPD by společně měli hledat způsoby, jak dítěti v procesu předávání usnadnit překlápění citového pouta přes všechny smysly dítěte. V průběhu předávacího procesu osvojitelská rodina zjišťuje, co bylo dítě zvyklé jíst, jaké vůně je zvyklé cítit (např. použití stejného prášku na praní), jaké používalo oblečení (materiály, velikosti), jaké zná zvuky, jaké má rádo barvy atp.
Pěstouni PPPD by se osvojitelů měli ptát, jak budou chtít pečovat o dítě a snaží se tomu přizpůsobit péči v době předávání.
Předávání přes neutrální prostor
Osvědčilo se, když si pěstouni a osvojitelé nepředávají dítě z náruče do náruče, ale přes neutrální prostor (hrací deka, přebalovací pult), aby dítě neporovnávalo, čí náruč je lepší.
Oblíbené a nepříjemné činnosti s dítětem v předávacím procesu
Osvědčilo se, když po celou dobu trvání předávacího procesu dělají věci nepříjemné dítěti (čištění uší, podávání léků apod.) pěstouni PPPD a oblíbené činnosti (procházka, koupání apod.) osvojitelská rodina. Prostřednictvím společně dobře stráveného příjemného času se buduje vztah. Pro dítě je tedy lepší, když jeho první společné zážitky a zkušenosti s osvojitelská rodinou jsou pozitivní a příjemné.
V příštím díle se dozvíte doporučení pro péči o děťátko v prvních dnech a týdnech po jeho přijetí.
