„Toužili jsme po někom, koho bychom mohli milovat a komu bychom mohli pomoci prožít šťastné dětství,“ začínají vyprávět Jana a Petr, kteří se po letech marného snažení o vlastní dítě rozhodli pro náhradní rodinnou péči. „Nakonec jsme se rozhodli rozšířit svou žádost i o pěstounskou péči. Čím víc informací jsme si zjišťovali, tím jasnější nám bylo, že původní rodina bude vždy součástí života dítěte, které přijmeme,“ doplňují.

Chcete také změnit život dítěte? Možná právě pěstounství je cestou, kterou hledáte. V našem článku se dozvíte, proč je vhodné uvažovat o obou formách náhradní rodinné péče, v čem se zároveň liší, a jak můžete pomoci dětem najít domov, lásku a pocit sounáležitosti.

Každé dítě si zaslouží milující rodinu a bezpečné zázemí, kde může vyrůstat, objevovat svět a budovat svou identitu. Bohužel, ne všechny děti mají tu možnost žít s biologickými rodiči. Právě v těchto případech vstupuje do hry náhradní rodinná péče, která dětem poskytuje šanci na lepší budoucnost. Pokud uvažujete o této cestě, rádi vám ji přiblížíme.

Osvojení a pěstounská péče: Klíčové rozdíly

Osvojení (adopce) a pěstounská péče jsou dvě formy náhradní rodinné péče, které se však liší svým charakterem a cílem:

• Osvojení znamená vytvoření nové rodinné vazby, která je právně definitivní. Osvojitelé se stávají zákonnými rodiči dítěte a dítě získává nové příjmení i právní vztahy k nové rodině.
• Pěstounská péče je naopak zaměřena na zajištění péče o dítě do doby, než se vyřeší jeho situace. Dítě může být v kontaktu s jeho biologickou rodinou, pokud je to možné a v jeho zájmu.

Motivace: Proč se stát pěstounem nebo osvojitelem?

Do osvojení často vstupují páry nebo i jednotlivci, kteří z různých důvodů nemohli mít vlastní děti a zároveň mají potřebu vytvořit trvalou rodinu. Právně se stávají pro dítě jediným rodičem. Pěstounskou péči pak častěji volí lidé s širší motivací pomáhat dítěti nebo dětem v náročné životní situaci, kteří jsou i více připravení akceptovat případný častější kontakt dítěte s biologickou rodinou nebo v některých případech i jeho návrat zpět do původní rodiny (neděje se tak často, ale stát se to může). Naplnění svých rodičovských potřeb pro ně zdaleka není tou hlavní motivací, jak to někdy bývá u osvojitelů. Přechodné pěstouny pak motivuje vědomí, že i dočasná podpora může zásadně změnit dětský život, a je často rozhodující v tom, jak bude příběh dítěte pokračovat.

Potřeba znát své kořeny: Proč je důležitá v obou typech péče?

Ať už se jedná o osvojení nebo pěstounskou péči, jedno je společné: potřeba dítěte znát své kořeny. Identita každého člověka je úzce spjata s jeho historií, rodinným příběhem a původem. V minulosti, kdy ještě nebylo dostupných tolik informací nebo poznatků z výzkumu, se adopce dětem často tajila. To je dnes dokonce ošetřeno zákonem – dítě by se nejpozději do nástupu do školy mělo dozvědět, že je adoptované. V Dobré rodině víme, že čím dříve se pravdivý příběh dětem začne vyprávět, tím přirozeněji ho vnímají a nenaruší tak důvěru mezi ním a náhradními rodiči, naopak ji tím ještě posílí. Existují na to i různé podpůrné nástroje – pohádky pro děti v adopci, kniha života, do které se zaznamenávají důležité momenty z historie dítěte a další, ale platí, že nejvíce udělá právě otevřená a pravdivá komunikace.

Znát svůj rodinný příběh je potřeba, která je společná pro osvojení i pěstounskou péči. Jak je to ale s přímým kontaktem s původní rodinou? Ten je hodně individuální a záleží i na dostupnosti informací o původní rodině. U pěstounské péče je pravděpodobnější, že část rodiny je známá, pokud je pro dítě bezpečná, je i pravděpodobné, že bude docházet ke kontaktům.

Pojďme si to ukázat na příkladu. Manželé Jana a Petr se stali pěstouny tříletého Jakuba, který měl starší sestru Veroniku. Ta zůstala u prarodičů, kteří si ale nemohli dovolit pečovat o obě děti. Pro Jakuba bude důležité udržovat pravidelný kontakt se sestrou, a tak Jana s Petrem začali organizovat společná víkendová setkání.

V pěstounské péči je vazba na původní rodinu podporována a udržována. V osvojení je často složitější, ale neméně důležitá. I osvojené dítě si nese otázky o své minulosti, a proto je klíčové, aby osvojitelé byli otevření a připravení tyto otázky řešit s respektem. I zde se doporučuje alespoň jednorázový facilitovaný kontakt s původní rodinou, ne pro rozvoj vztahu, ale pro budování zdravé identity dítěte.

Uvažujete o osvojení? Nezavírejte si cestu ani k pěstounství

Pokud toužíte změnit dětský život, možná jste nejprve přemýšleli o osvojení. Zvažte ale i pěstounskou péči. Pěstounství nabízí jedinečnou možnost poskytnout lásku a stabilitu dětem, které potřebují bezpečný přístav, aniž by ztratily vazby na svou biologickou rodinu.

Možná zjistíte, že vaše schopnost otevřít své srdce a domov může přinést radost nejen vám, ale i dítěti, které vás potřebuje právě teď. V žádosti o náhradní rodičovství můžete být otevřeni k oběma formám péče a rozhodnout se podle příběhů dětí, pro které budete jako vhodní náhradní rodiče vybráni.

Náhradní rodinná péče je cestou plnou výzev, ale také nesmírného naplnění. Ať už se rozhodnete pro osvojení nebo pěstounství, vstupujete do světa, kde je vaše láska a podpora klíčem k tomu, že dítě zažije to, že někam patří, že je na světě správně, a že vztahy s druhými lidmi mohou být bezpečné a obohacující. Pokud se chcete dozvědět více, obraťte se na odborníky nebo organizace, jako je Dobra Rodina, kteří vám pomohou najít tu správnou cestu.

Rozhodnete se být tou změnou? Možná právě vaše otevřenost a odvaha přinesou dítěti světlo do jeho života.

Článek vznikl díky podpoře od Moravskoslezského kraje.