Alžběta Skleničková a její kolegové začali v roce 2009 sbírat anonymizovaná data o dětech, které procházejí pěstounskou péčí na přechodnou dobu. Později se ke sběru dat dobrovolně přidaly další desítky pěstounů, kteří pravidelně vkládali základní údaje o dětech, které jim byly svěřeny, a o péči, kterou jim poskytovali. V roce 2014 se do koordinace sběru dat zapojila také Radka Švecová, zakládající členka Profesního sdružení přechodných pěstounům a jeho současná předsedkyně. Vznikl tak unikátní datový soubor, který umožňuje vhled do toho, jak vypadá pěstounská péče na přechodnou dobu v České republice.

V současné době neexistuje žádný obdobný zdroj informací o pěstounské péči na přechodnou dobu. A tak, přestože tento datový soubor nelze považovat za reprezentativní ve smyslu možnosti zobecnit závěry na Českou republiku nebo jednotlivé kraje, rozhodli jsme se zpracovat s těmito daty analýzu. V datovém souboru jsou totiž zaznamenány údaje téměř o tisícovce dětí, které prošly pěstounskou péčí na přechodnou dobu v letech 2009–2021. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí víme, že v letech 2011 až 2021 pečovali přechodní pěstouni celkem o 3756 dětí, což znamená, že v našem datovém souboru máme zachyceny údaje o více jak čtvrtině z nich. Takové údaje už mohou nabídnout hypotézy o tom, jak pěstounská péče na přechodnou dobu v České republice funguje.

Analýza je rozdělena do několika částí:

v první části nabízíme představu o tom, jaké děti v PPPD jsou.

Ve druhé části se věnujeme tomu, odkud děti do PPPD přicházejí,

ve třetí části – jak dlouho v PPPD žily

a v další části, kam z PPPD odcházejí.

V poslední části se věnujeme tomu, jak PPPD probíhala.

V závěru každé části naleznete souhrn základních zjištění. Texty jsou doplněny přehlednými grafy. Věříme, že analýza pomůže posunout další úvahy o pěstounské péči správným směrem. Tým nadále sbírá data o dalších dětech a bude možné takovou analýzu v budoucnu opět zopakovat.

Z jakých dat analýza vychází?

Datový soubor začal vznikat v roce 2009, kdy byl vytvořen první webový dotazník. Tento původní webový dotazník se pak dvakrát v průběhu let upravoval, doplňovaly se do něj další otázky a některé otázky se zpřesňovaly. Nové verze dotazníku tak přirozeně rozdělily sběr dat do tří vzájemně navazujících vln sběru. První vlna se sbírala od roku 2009 do roku 2016, druhá vlna od roku 2016 do 2019 a třetí vlna od roku 2019 do roku 2021.

Pěstouni údaje do dotazníků vyplňovali sami a vždy až v okamžiku, kdy dítě už předali do navazující péče, tzn. jejich péče o dítě byla ukončena. Každý pěstoun se sám rozhodoval, zda se zapojí do sběru dat a o kterých dětech z těch, které mu byly svěřeny, vloží údaje. Někteří pěstouni zaznamenali všechny děti, o které se starali, jiní pěstouni jenom některé. Někteří pěstouni se účastnili pouze jednorázově. Údaj o tom, o kolik dětí se pěstouni starali celkem, tedy nemáme k dispozici. Víme jen, kolik jich zaznamenali a že toto číslo nemusí odpovídat celkovému počtu dětí, o které se starali. Všechny zaznamenané údaje o dětech i pěstounech jsou anonymizované (používají se jedinečné číselné kódy, které se automaticky pěstounovi generují při prvním vyplnění dotazníku).

V 1. vlně byly vloženy údaje o 247 dětech, které prošly PPPD v období 2009 až 2018.
Ve 2. vlně byly vloženy údaje o dalších 238 dětech, které v PPPD pobývaly
v období 2013 až 2019.
Ve 3. vlně byly vloženy údaje o 497 dětech (období 2012 až 2021).
Celkem jsou k dispozici údaje o 982 dětech.

Sběru údajů se účastnilo 233 pěstounů. Téměř třetina z nich vložila údaje pouze o jednom dítěti, další
třetina o dvou až čtyřech dětech. Pouze 10 pěstounů vložilo údaje o více jak 10 dětech, tito pěstouni se účastnili sběru již od jeho zahájení. Průměrně každý pěstoun vložil údaje o čtyřech dětech.

Zapojení pěstouni pocházejí z celé České republiky, zastoupení krajů však není reprezentativní. Nejvíce pěstounů se zapojilo z Moravskoslezského kraje (36), Prahy (34) a Středočeského kraje (31), což jsou i kraje, které mají nejvíce pěstounů na přechodnou dobu. Nejméně z Olomouckého a Ústeckého kraje, u 5 pěstounů nebylo
uvedeno, z kterého kraje jsou.

Dana Lipová a Jakub Špalek, Nadace Sirius
Alžběta Skleničková, Dobrá rodina o.p.s.
Radka Švecová, Profesní sdružení přechodných pěstounů, z.s.

Článek vychází z této publikace:

• pestounska pece brozura A4 interaktivni (pdf)